Ivan Hlaváček je český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Působil na Katedře pomocných věd historických a archivního studia na FF UK v Praze. V letech 1990–2000 byl i vedoucím tohoto ústavu a dále redaktorem Sborníku archivních prací. Specializuje se na středověkou diplomatiku, kodikologii a epigrafiku. Od roku 1996 člen Učené společnosti ČR. Celoživotní oporu v práci i životě má v manželce, historičce lékařství PhDr. Ludmile Hlaváčkové, CSc., pracovnici Ústavu pro dějiny lékařství Akademie věd. Jako devadesátiletý se stále objevuje jako recenzent.

Jaroslav Kašpar, krycím jménem Pátý , byl československý voják, příslušník Obrany národa a příslušník zahraničního protinacistického a protikomunistického odboje. Narodil se 23. prosince 1903 ve Staré Pace. V roce 1921 odmaturoval na reálném gymnáziu v Nové Pace. Základní vojenskou službu nastoupil v Jičíně v září 1921, ale krátce nato byl odeslán do Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Po jejím absolvování sloužil u dělostřelectva v Liberci a Josefově. Zároveň absolvoval dělostřelecký kurz v Olomouci a kurz dělostřeleckých leteckých pozorovatelů. V červnu 1927 byl převelen k 1. leteckému pluku v Praze a po absolvování leteckých kurzů přidělen k 38. letce 1. pluku. Absolvoval pilotní a stíhačské kurzy a po působení u 3. leteckého pluku v Bratislavě v letech 1934 až 1936 studoval Vysokou školu válečnou. Od roku 1936 do roku 1938 postupně velel několika oddělením 1. divize. Po okupaci Čech a Moravy pracoval v administrativě protektorátní vlády a zároveň působil v řadách domácího odboje. V rámci Obrany národy spoluorganizoval útěky čs. letců do zahraničí a spolupracoval s vrcholnými představiteli ON. Protektorát Čechy a Morava opustil 14. února 1940 a přes Slovensko a Maďarsko se dostal do Jugoslávie. V Bělehradě byl zatčen, ale odbojářům se ho podařilo po třech dnech z vězení vyreklamovat. Poté byl pověřen evakuací československých uprchlíků v Budapešti. Od října 1940 do dubna 1941 působil na čs. zpravodajské rezidentuře v Turecku a poté byl na návrh pplk. Svobody odeslán do SSSR a od srpna 1941 se stal náčelníkem štábu Československé vojenské mise v SSSR. V této funkci setrval rok, v letech 1942 až 1943 působil v Teheránu jako zástupce vojenského zmocněnce. Od října 1943 do srpna 1944 působil ve Velké Británii jako vojenský atašé u holandské exilové vlády a poté již jako mjr. gšt. jako vojenský přidělenec u různých spojeneckých jednotek. Závěr války strávil ve Štábu pro vybudování branné moci...

Rostislav Nový byl český historik a pedagog. Studoval v letech 1951–1956 archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu krátce působil v Státním ústředním archivu v Praze, od roku 1958 se vrátil na almu mater jako pedagog. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci, rok 1968 zamezil jeho habilitaci, nicméně učitelem zůstal až do své smrti . Teprve po smrti se stalo veřejnou informací, že od 70. let spolupracoval s StB. Za svou odbornou kariéru se věnoval platně celé řadě z pomocných věd historických, včetně příspěvků k hospodářským dějinám. Jako pedagog byl velmi oblíbený.