Johann Gottfried von Herder
Uměním k lidskosti : úvahy o jazyce a literatuře

2006 | Nakladatelství Oikoymenh

Prostřednictvím rozboru vývoje jazyka, literatury, dramatu a poezie od starověku po novověk dochází k obecným závěrům. Správně pochopené tzv. krásné vědy mají tu přednost, že se hodí pro všechny stavy a povolání, zatímco každá vyšší věda "obdělává jen vymezené pole". Jsou to poznatky a cvičení, které v nás pěstují cit …lidskosti. Jejich symbioza zosobňuje oboustranný rozkvět, avšak odloučení znamená počátek cesty k zániku... Jednotlivé vědy se tudíž vzájemně podporují a povznáší! Vzájemné sepětí tzv. krásných věd a filozofie dosvědčují celé dějiny. Krásné vědy musí vyšším vědám předcházet, proto musí rovněž stavět na pravdě. Prostřednictvím rozboru vývoje jazyka, literatury, dramatu a poezie od starověku po novověk dochází k obecným závěrům. Správně pochopené tzv. krásné vědy mají tu přednost, že se hodí pro všechny stavy… a povolání, zatímco každá vyšší věda "obdělává jen vymezené pole". Jsou to poznatky a cvičení, které v nás pěstují cit lidskosti. Jejich symbioza zosobňuje oboustranný rozkvět, avšak odloučení znamená počátek cesty k zániku... Jednotlivé vědy se tudíž vzájemně podporují a povznáší! Vzájemné sepětí tzv. krásných věd a filozofie dosvědčují celé dějiny. Krásné vědy musí vyšším vědám předcházet, proto musí rovněž stavět na pravdě.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	281
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072981471
ISBN:	9788072981472
Editor:	Jan Binder
Edice:	52. svazek ed. 52. svazek ed. Knihovna novověké tradice a současnosti
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 1. 2024 9:0
Číslo položky:	739202

O autorovi

Johann Gottfried von Herder

Johann Gottfried von Herder byl německý spisovatel, filosof, průkopník preromantické estetiky v Německu a protestantský kazatel. Jeho myšlenky o národech a národních jazycích měly rozhodující vliv na německé i české národní obrození. Pocházel z chudých poměrů, od roku 1762 studoval v Královci , kde mezi jeho učiteli byl také Immanuel Kant. Přiklonil se však k vlasteneckému směru J. G. Hamanna, který zdůrazňoval city proti rozumu a věnoval se dílu německého mystika Jakoba Böhmeho. Roku 1764 přišel jako duchovní a učitel do Rigy, roku 1769 cestoval po Francii a 1770 se ve Štrasburku setkal s o čtyři roky mladším Johannem Wolfgangem Goethem, což mělo pro oba životní význam. Z jejich přátelství vznikla skupina Sturm und Drang. Od roku 1771 se stal vrchním duchovním a dvorním kazatelem v Bückeburgu a roku 1776 se s pomocí Goethovou stal superintendentem ve Výmaru. Později přivítal Francouzskou revoluci, což rozladilo řadu jeho přátel, a nakonec se rozešel i s Goethem. Je pochován uvnitř Kostela sv. Petra a Pavla ve Výmaru. Byl také ovlivněn francouzským osvícenstvím, na rozdíl od univerzalistického racionalismu Immanuela Kanta však přikládal velký význam národní a jazykové rozmanitosti. Ve své první významné práci „O povaze a původu lidské řeči“ zkoumal vznik lidského jazyka vůbec a dospěl k závěru, že řeč nejspíše vznikla ne jako nástroj účelové komunikace, ale společného slavení a svátků. Jeho neobyčejně pronikavé náhledy na společenský význam řeči, na její vliv na myšlení a tudíž i na odlišnost lidských kultur dále rozvinul Wilhelm von Humboldt a navázala na ně řada jazykovědců a antropologů až do současnosti. V jeho osobě vrcholí německé „národní obrození“, to jest plné uznání němčiny jako jazyka vzdělanosti a kultury a její emancipace z nadvlády latiny a francouzštiny, které o sto let...

Více od autora

Komentáře ke knize