Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 192 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | V nakl. Romance vyd. 1 |
ISBN: | 80-85902-38-9 (brož.) |
Vydáno v: | Polná |
Poznámka: | obálka Marcela Makovská |
Vystaveno: | po 1. listopadu 2021 12:02 |
Číslo položky: | 238100 |
V první povídce "Trojlístek" se seznamujeme s třemi mladičkými přítelkyněmi, z rozdílného společenského prostředí,s jejich sny a ideály, i s konečnou realitou jejich životů. Druhá povídka vypovídá o osudu maloměstského děvčete, opomíjeného a nešťastného, které se upne ke vztahu s jedinou přítelkyní. Po nepovedeném manželství s hrubiánským mužem se odhodlá odejít za přítelkyní, ale pozná, že rozdílné prostředí je odcizilo. V druhé polovině svého života nalézá sama sebe, pochopí, že i život samostatné ženy má svůj smysl a cíl. Mir.
Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem