Stav: |
Velmi dobrý, zažloutlé stránky
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 77 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jaroslav Pokorný |
Edice: | 18. svazek ed. Divadlo 58x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 4. dubna 2024 10:37 |
Číslo položky: | 810406 |
Klasický odkaz plodného italského komediografa nám dovoluje stále znovu odkrývat poklady humoru a osvobodivého smíchu. Nyní přinášíme našim čtenářům první český překlad hry Treperendy. V ní autor pranýřuje nespoutaným veselím ženské klepaření, jež dovede nastavět sňatku milenců neuvěřitelné překážky. Svými zlomyslnými po stavičkami ze současných Benátek umí Goldoni nastavit malosti a ubohosti zrcadlo - i dnes tak potřebné. Výborný překlad této nenáročné hry věnujeme především našim ochotníkům, kteří tu najdou oblíbené životní typy v příběhu, jenž skýtá stoupu vděčných situací pro živelný herecký temperament.
Carlo Goldoni byl proslulý italský dramatik, především autor mnoha desítek komedií, z nichž mnohé se hrají dodnes. Narodil se v rodině lékaře Giulia Goldoniho a Margherity Salvioni. Číst a psát se naučil už ve čtyřech letech, svou první hru napsal v devíti letech. Stěhovavý život nezdařile podnikavého otce a vlastní neposednosti jej hnaly od dětských střevíčků nejrůznějšími městy severní Itálie: než ve 40 letech zakotvil k trvalejšímu pobytu jako profesionální dramatik v Benátkách. Pokusil se studovat filosofii u dominikánů v Rimini , práva v Pavii a později v Modeně . Studium práv dokončil až v roce 1731 v Ravenně. Mezitím psal další hry, kočoval s hereckou společností, pracoval v různých advokátních kancelářích. Určitou dobu působil i jako tajemník benátského velvyslance v Miláně. V roce 1734 se stal účastníkem bitvy u Parmy a vrátil se do Benátek. Tam se začal věnovat už výhradně divadlu. S divadelní společností se pohyboval po Itálii, během pobytu v Janově se oženil s Nicolettou Conniovou. V dalších letech se úspěšně hrály desítky jeho her, byl ředitelem divadel v Benátkách i Janově, psal libreta oper. V roce 1757 byl jmenován v Parmě dvorním básníkem francouzských Bourbonů s pravidelnou penzí. V roce 1758 jej přijal na audienci papež Kliment XIII.. V roce 1763 odjel do Paříže, kde se stal vychovatelem královských dcer a psal další komedie. V letech 1784–1787 napsal své Paměti. V roce 1792 mu Národní konvent zastavil penzi. Obnovil mu ji na přímluvu přátel v únoru 1793. Zemřel v chudobě den před tímto rozhodnutím.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem