Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 168 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Edice ČT 104x |
ISBN: | 978-80-7404-250-8 |
Vystaveno: | pá 12. března 2021 11:22 |
Číslo položky: | 161545 |
Spontánní protesty obyvatel proti vpádu cizích vojsk, nenásilný odpor, ale také barikády, hořící tanky, zdemolované ulice, ostřelované Národní muzeum, obsazený Československý rozhlas a zabití civilisté.
Jiřího Menzela honili vojáci po Praze kvůli protiokupačnímu plakátu na autě. Za Milošem Formanem do Paříže vezli jeho ženu Věru Křesadlovou s dětmi francouzští filmaři a kličkovali mezi tanky. František Hora demonstroval na soše sv. Václava a rozvážel po Praze zásoby a letáky, František Jaroš držel týden hladovku na adršpašské skále. Naďa Sušánková nesměla říkat, že jí Rusové zastřelili maminku, manželství Pavly Jazairiové se rozpadlo a nemohla pracovat jako rozhlasová redaktorka….
Kniha přináší pětadvacet příběhů v autentických vzpomínkách slavných, ale i neznámých, obyčejných hrdinů, kteří neváhali bránit svobodu a demokracii. Pamětníkům a vypravěčům této knihy, stejně jako mnohým dalším v roce 1968 zasáhla do života okupace vojsky Varšavské smlouvy, často tragicky – v podobě celoživotního traumatu nebo přinejmenším tak, že museli důsledky své účasti v srpnových událostech či nesouhlasu s následnou „normalizací“ nést napořád – častokrát nemohli studovat, vykonávat kvalifikovanou práci ani vycestovat za hranice. Přesto nelitují. V této knize předávají svá svědectví jako poselství dalším generacím – svoboda a demokracie nejsou automatickou samozřejmostí.
Kniha podle dokumentárních pořadů České televize Ten okamžik a Můj osmašedesátý připomíná 50. výročí srpnových událostí v Československu v roce 1968. S doslovem historika Lukáše Cvrčka Co nás stála okupace v roce 1968.
Tereza Brdečková je česká spisovatelka, scenáristka, a filmová publicistka, dcera scenáristy a režiséra Jiřího Brdečky. S manželem Jiřím Dědečkem vede od roku 2013 rodinné nakladatelství Limonádový Joe zaměřené na ilustrované knihy a filmovou literaturu. Roku 1976 maturovala na pražském Gymnáziu Jana Nerudy, poté vystudovala obor střihová skladba na FAMU . Po revoluci pracovala jako dramaturgyně Filmového studia Barrandov . V roce 1992 byla programovou ředitelkou MFF Karlovy Vary. V letech 1999–2003 byla programovou ředitelkou, později hlavní dramaturgyní Febiofestu. V roce 1995 obdržela cenu Českého literárního fondu Stříbrná křepelka za nejlepší kulturní publicistiku. Její novinářská práce byla spjatá především s Týdeníkem Respekt, s Lidovými novinami, Českým rozhlasem a Radio Suisse Romande. Přispívala do novin a časopisů Cinema, Český deník, Film a doba, Hospodářské noviny, Literární noviny, Nová Přítomnost, Pražský deník, Prostor, Scéna, Tvar. Opakovaně zasedala v porotě mezinárodní kritiky FIPRESCI na festivalech v Cannes, Berlíně, Locarnu a dalších. V České televizi letech 1996–2012 natáčela s režisérem Zdeňkem Tycem cyklus Ještě jsem tady, rozhovory s podtitulem Tereza Brdečková hovoří s lidmi, kteří mají víc za sebou než před sebou. V letech 2012 - 2016 zasedala jako radní Ve Fondu kinematografie. Od roku 2017 působí jako kmenová pedagožka na FAMU, obor scénaristika a dramaturgie. Její nejznámější prací je vysokorozpočtový televizní seriál Bohéma o českých hercích a filmařích v době Protektorátu a v raných padesátých letech. V literatuře i ve filmu se Brdečková zajímala vždy o propojení faktů a fikce, o vzájmené vztahy magického a konkrétního, o postavy lapené v tenatech dějinných zvratů. V roce 2004 kandidovala ve volbách do Evropského parlamentu jako nestranice za Cestu změny . Do zrušených parlamentních voleb na podzim 2009 byl...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem