Antonín Friedl byl český historik umění se specializací na středověké rukopisy, výtvarný kritik, profesor Filosofické fakulty brněnské univerzity. Antonín Friedl studoval na českém gymnáziu v Plzni, ale z existenčních důvodů musel studia přerušit. Přátelil se s grafikem Janem Konůpkem a byl členem Kruhu přátel starožitností. Seznámil se zde s tehdejším západočeským konzervátorem Památkového úřadu Zdeňkem Wirthem, který ho pozval do Prahy na místo jednatele Klubu Za starou Prahu. Místo převzal po Janu Zrzavém, se kterým se spřátelil. V Praze dokončil studia na reálném gymnáziu a od roku 1915 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Karlovy university. Po promoci roku 1919 se stal asistentem prof. Chytila a strávil další dva roky hospitací u Adolpha Goldschmidta na univerzitě v Berlíně, kde navštěvoval přednášky o předrománském a starém německém a nizozemském malířství . Roku 1926 byl na hospitaci u Pietra Toesco na univerzitě ve Florencii. V letech 1928–1932 byl odborným pracovníkem na Ministerstvu školství a národní osvěty, pověřeným soupisem bohemik v zahraničí. Roku 1933 nastoupil Friedl do Státního fotoměřičského ústavu, který se zabýval fotodokumentací památek. V letech 1939–1952 tento ústav řídil. Roku 1934 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde pak působil jako soukromý a externí docent a profesor dějin umění do roku 1970. K jeho žákům patřili Milena Zeminová-Hanavská, Alena Adlerová-Kudělková, Ivo Krsek nebo Petr Spielmann. V letech 1953–1957 byl Friedl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1916–1921 se věnoval výzkumu a záchraně památek ve svém rodném kraji . Za pobytu v Německu studoval rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu a roku 1926 vydal jednu ze svých stěžejních prací o jejíc...

Lidka Schmidová, taneční kritička, teoretička a publicistka, se narodila 27. září 1906. Studovala lyceum ve Francii. Věnovala se sportu a novým tanečním směrům. Byla žačkou Dalcrozovy školy v Hellerau. Působila též jako tajemnice svazu Tanec – rytmika – gymnastika. Pracovala jako redaktorka v denících a časopisech , připravovala baletní slovník. Věnovala se studiu historie i aktuálnímu dění na profesionální české taneční scéně, byla též členkou porot. Schmidová je autorkou Přehledu československých národopisných skupin a napsala stěžejní publikaci o dějinách českého baletu Československý balet , Balet na Západě , Balet a pohybové umění . Zemřela 2. března 1969.

Narodila se 1.8. 1892. V roce 1914 vstupuje do sokolské jednoty na Královských Vinohradech. Krátce po I. světové válce se stává členkou cvičitelského sboru, v r. 1920 místonáčelnicí a v r. 1922 náčelnicí jednoty. Tuto funkci zastávala 13 let. Proslavila se sletovými vystoupeními, Jejichž tvorba začíná na VIII. všesokolském sletu v r. 1926, pro který byla přijata její skladba prostných dorostenek s hudbou Karla Matějovce. Se svými skladbami uspěla i na všech následujících všesokolských sletech až do r. 1948. Na IX. sletě v r. 1932 byla přijata její skladba pro ženy, opět s hudbou Karla Matějovce, se kterým pokračovala nejen v úspěšné tvorbě sletových vystoupení, ale od r. 1930 potvrdila vzájemné zaujetí v tvůrčí sokolské činnosti i v osobním životě uzavřením svazku manželského. Pro sletová vystoupení při X. všesokolském sletu 1938 byly vybrány skladby manželů Matějovcových pro dorostenky a ženy. XI. všesokolský slet 1948 byl z hlediska volby sletových skladeb skutečným triumfem manželů Matějovcových. Jednak byla zařazena do sletového pořadu slavná skladba obou tvůrců pro dorostenky s bílými kroužky, jednak jejich mimořádně odvážná skladba - rej 30 000 žen. Nová netradiční choreografie s vysokým počtem cvičenek strhla diváky k nadšenému bouřlivému potlesku. Kromě obdivuhodné tvůrčí činnosti vynikala Božena Holečková Matějovcová i v dalších oborech tělovýchovné činnosti. Byla od r. 1922 dlouholetou členkou náčelnictva žen ČOS. Postupné se její činnost v ČOS rozšiřovala o působení v řadě dalších útvarů, odborů, komisí. Ještě ve výroční zprávě vinohradské jednoty za rok 1947 je uveden tento rozsáhlý vyčet jejích funkcí v ČOS: Členka náčelnictva žen Č0S, předsedkyně komise rytmicko-gymnastické, členka komise nástupové, komise krojové, zástupkyně zájmů žen v odborech hudebním, biografickém a filmovém, zpravodajka odborů sletového, slovanského, výstavního a hudebního odboru, důvěrnice župy Denisovy, Nitranské a Východočeské. Sestra Božena Holečková-Matějovcová patří mezi...