Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | [22] |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jiří Václav Svoboda |
Edice: | Knižnice pro nejmenší 28x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | st 25. října 2023 12:32 |
Číslo položky: | 672490 |
"Rubat, tavit, stavět budem, / až vyjdeme ze školy. / Rozsvítíme hvězdy rudé / nad hutěmi, / nad doly" říká závěrečná báseň této knihy. Malí školáci a školačky se v ní zpovídají, jaká zaměstnání si vyberou, až dorostou. Jeden chce být horníkem, druhý tavičem, třetí agronomkou, další údernicí-frézařkou, jiná učitelkou, ostatní mají připravena stejně krásná a stejně důležitá povolání. Ve verších je ukázána důležitost a význam každého z těchto povolání pro zajištění šťastného života všech lidí, pro vybudování socialismu v naší zemi. Tak pomáhá tato kniha vychovávat dnes malé školáčky, zítra velké budovatele, kteří "budou stavět zemi krásnou pod rudými hvězdami".
Samuil Jakovlevič Maršak, rusky Самуи́л Я́ковлевич Марша́к byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti. Byl rovněž překladatelem, zejména z angličtiny. Verše začal psát již jako dítě. Navštěvoval gymnázium ve Voroněži, avšak v roce 1902, v jeho patnácti letech, se rodina přestěhovala do Petrohradu, tedy mimo Zónu osídlení, v níž mohli mít ruští židé trvalé bydliště a tedy i chodit do škol. Pomohl mu však židovský filantrop se šlechtickým titulem David Günzburg, který ho představil vlivnému literárnímu kritikovi Vladimiru Vasiljeviči Stasovovi, jenž byl z dětské Maršakovi poezie tak nadšen, že mu zajistil z protižidovských opatření výjimku. Stasov také Maršaka seznámil s Maximem Gorkým a Fjodorem Šaljapinem, s nimiž se spřátelil. Když v roce 1904 Maršakovi diagnostikovali tuberkulózu, nabídl mu Gorkij, aby žil v jeho letním bytě na Jaltě, u Černého moře, kde bylo vhodnější ovzduší. V roce 1904 Maršak rovněž publikoval své první verše, a to v časopise Židovský život. V té době zastával sionistické postoje. V roce 1907 se vrátil z Jalty do Petrohradu a následně vydal řadu svých textů v populárním časopise Satyricon. Poté se podíval na Blízký východ a v roce 1912 se přestěhoval do Anglie a vystudoval zde filozofii na Londýnské univerzitě. Zamiloval se zde do anglické kultury a zvláště poezie. Vydal ještě během studií své ruské překlady básní Williama Blakea, Roberta Burnse a Williama Wordswortha. Roku 1913 navštívil experimentální školu ve Walesu, kde započal jeho velký zájem o formování dětí, zejména pak literaturou tvořenou speciálně pro ně. Krátce před první světovou válkou, v roce 1914, se vrátil do Ruska a živil se dále překládáním. K dětské literatuře ho nasměrovala práce s dětmi židovských uprchlíků z Voroněže po začátku války a také smrt jeho dcery v roce 1915. V roce 1920 se přestěhoval do Krasnodaru, kde bylo velké množství sirotčinců, plných kvůli světové i občanské válc...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem