Velmi často je Dykova próza Tajemná dobrodružství A.I. Kozulinova, považována za satirické dílko, reflektující politickou situaci v habsburském mocnářství (pro perzekuci rakouských orgánů je děj situován do carského Ruska) . Při pečlivějším pohledu však zjistíme, že se jedná o mnohem hlubší a významnější práci, která i dnes přináší velkou inspiraci. Více jak polovinu knihy zabírá vyprávění žurnalisty Smerďakova , ve kterém Dyk předkládá nejen obraz chameleonského novináře, oddaně spolupracujícího se státní mocí a zneužívajícího své postavení, ale také příběh přeměny tohoto člověka, původně plného ideálů , které opouští pod vlivem společnosti a vidiny ovládání druhých a osobního prospěchu. Takový přerod můžeme pozorovat snad ještě častěji i dnes a každý z nás stojí před podobným rozhodnutím. V každém člověku je totiž Smerďakov, lépe snad, z každého člověka se Smerďakov může stát. I dnešní mládež je plná ideálů, i velká část dnešní mládeže se nakonec rozhodne tyto ideály zahodit a hledět výhradně na svůj vlastní hmotný prospěch. Vedle Smerďakova setkáváme se v Dykově díle i s dalšími, přímo typologicky vyhraněnými osobami a to ať se jedná o samotného Kozulinova, ustrašeného a bojácného kupce, nejevícího zájem o společenské problémy, jehož největším hříchem je snad jeho apatičnost , nebo o revolucionáře Něvyrazimova , který žije svůj ideový boj mimo realitu a jenž přes veškerý ideologický nátěr není ničím jiným, než sobcem. Symbolická druhá přeměna Smerďakova , jeho odsouzení a poprava v kontrastu s osvobozením Kozulinova jemně předkládá otázku svobody člověka. Poselství "Tobě svobody přeji - ale což je kdo svoboden na Rusi ?" z úst na smrt jdoucího Smerďakova, který s klidem a veselím nese svůj osud a které nepřeje klidného spánku na "svobodě" žijícímu Kozulinovi, je více než popisem politické reality habsburské monarchie nebo Ruska, ale dle mého názoru sdělením, že člověk je zotročen nejen působením vnějších okolností, ale zejména sám sebou.