Sir Arthur Charles Clarke byl britský autor science fiction a vynálezce, nejvíce známý svým románem 2001: Vesmírná odysea. Společně s Robertem Heinleinem a Isaacem Asimovem byli nazýváni „Velkou trojkou science fiction“. Byl předním představitelem hard science fiction a technického optimismu. Počátky jeho díla jsou spojovány s obdobím Zlatého věku science fiction. 2001: Vesmírná odysea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována jeho povídkou Hlídka , ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem se žádostí o román, podle kterého bude možné natočit „příslovečně dobrý vědeckofantastický film“. To vyústilo ve skutečně jedinečnou spolupráci v celé historii sci-fi filmů. Napsal také mnohé jiné knihy včetně Setkání s Rámou , tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných – například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru. Stal se vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice – už v roce 1945. Jeho jménem byla pojmenována planetka – „4923 Clarke“ a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei objevený v australském Inverlochu. Velkou část života strávil na Srí Lance, kde také přežil tsunami v roce 2004. Narodil se v pobřežním městě Minehead v Somerset v jihozápadní Anglii do farmářské rodiny. V zhruba deseti letech se jeho zálibou stalo sbírání zkamenělin a poté pozorování hvězd. Kvůli svému zájmu o astronomii si postavil vlastní malý teleskop. Dalším jeho výtvorem byl fotofon – přístroj pro přenos zvuku pomocí měnící se intenzity světla. Někdy v této době se mu do ruky dostal časopis Amazing Stories, publikující fantastické povídky. Tak...

Stephen Baxter je britský autor hard science fiction. Vystudoval matematiku a strojařství. Baxterovy příběhy můžeme rozdělit do třech odlišných kategorií líšících se do značné míry stylem vyprávění. Jedna skupina jeho románů se odehrává v daleké budoucnosti. Vývoj postav zde ustupuje do pozadí a přednost má popis nejnovějších vesmírných teorií a myšlenek, jako například Nahá singularita, a velký boj mezi formami života Baryonem a Temnou hmotou. Do této skupiny můžeme řadit například knihy Prstenec a Časupodobné nekonečno . Hlavní postavy příběhů ze současnosti jsou zobrazeny více plasticky s důrazem na vývoj charakteru. Nejčastěji se zabývá alternativní historií snící o tom, čeho mohlo lidstvo dosáhnout ve zkoumání vesmíru. Na rozdíl od ostatních románů nejsou však tyto příběhy příliš optimistické. Tímto stylem jsou psané např. romány Voyage, Titan nebo Moonseed. Každý díl trilogie Manifold se zabývá možným vysvětlení Fermiho paradoxu. Jeho "evoluční" příběhy, jako například román Evolution, jsou novějšího vydání a ukazují autorův vzrůstající zájem o lidskou evoluci. Zdá se, jako by měly kořeny v jeho příbězích psaných na jiné téma, jako jsou Mamut nebo Origin. Jiným stylem je psána jeho trilogie Mamut, zdánlivě pro děti, ale čtená i dospělými. Svými non-fiction esejemi a sloupky přispívá například také do britského magazínu Critical Wave nebo britské sci-fi organizaci Matrix. Napsáno společně s Arthurem C. Clarkem. Napsáno společně s Terry Pratchettem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephen Baxter na anglické Wikipedii.