RNDr. Jan Hanzák se narodil v Praze 1.září 1923, mládí prožil v Bystřici u Benešova. V roce 1943 odmaturoval, později byl totálně nasazen. Po válce absolvoval Přírodovědeckou fakultu v Praze, v roce 1946 začal pracovat v zoologickém oddělení Národního muzea. Významný český ornitolog a zoolog, dlouholetý jednatel a místopředseda České ornitologické společnosti, napsal řadu odborných publikací, známý i v zahraničních odborných kruzích. Zemřel 20.září 1994 v Praze.

RNDr. Ing. Luděk Jindřich Dobroruka, význačný český zoolog a světově uznávaný znalec především v oboru systematiky stonožek a afrických antilop, patřil k dalším výrazným osobnostem, které v letech spojily svůj osud s pražskou zoo. Narodil se 20. 10. 1933, zemřel 4. července 2004. V letech 1951 až 1956 studoval na Přírodovědecké fakultě UK, kde také obhájil doktorát. V letech 1973 až 1978 studoval Agronomickou fakultu VŠZ v Praze, kde získal titul inženýra. Zabýval se zvláště systematickou zoologií bezobratlých živočichů i obratlovců a později rovněž etologií. Původně se věnoval studiu stonožek a stonožek , a to nejen v evropském, ale i světovém měřítku. Zabýval se výzkumem stonožek Mohelské stepi, stonožek Olomouckého kraje a dalších oblastí Československé republiky. Popsal řadu druhů stonožek ze sběrů z tehdejšího Belgického Konga, z Batumi a Tbilisi, Čadu, Formózy, ze střední Afriky, Iráku, Řecka, Kréty, Brazílie a dalších zemí. Určoval stonožky pro mnohá světová muzea. Rovněž se zabýval studiem pavouků čeledi skákavkovitých z Řecka, Indie a dalších zemí. Podílel se na publikaci Klíč zvířeny ČSR z roku 1959, kde zpracoval drobnušky třídy stonožkovců. V roce 1961 vydal publikaci „Hundertfüssler “ v ediční řadě Die Neue Brehm-Bücherei. O stonožkách a stonoženkách publikoval desítky drobnějších vědeckých prací. V roce 1956, po ukončení vysokoškolských studií na Přírodovědecké fakultě UK, krátký čas pracoval v Národním muzeu v Praze v oddělení bezobratlých a téhož roku pak nastoupil jako asistent – kurátor do pražské zoologické zahrady. V Zoo Praha působil především na úseku kopytníků, nejprve od roku 1956 do roku 1972 a pak po přerušení opět v letech 1975 až 1982. Věnoval se studiu kopytníků, ale také primátů i dalších skupin savců, a zvláště pak systematice levhartů. O levhartech publikoval v letech 1962 až 1972 řadu vědeckých prací, například v Zeischrift für Säugetierkunde, Der Zoologischer G...

Dr. Jiří Volf je bezesporu jedním z nejznámějších pracovníků pražské zoologické zahrady. Působil tu čtyřicet let jako provozní zoolog a posléze vedoucí oddělení obchodu a dokumentace. Mezinárodní věhlas mu přinesla funkce vedoucího mezinárodní plemenné knihy koně Převalského, kterou zpracovával a vydával od roku 1960 do roku 1990. V zoologické veřejnosti je dobře znám jako velmi plodný autor – je autorem nebo spoluautorem 22 populárně naučných knih, 160 odborných prací a stejného počtu popularizujících článků, esejí a úvah. Jiří Volf je natolik svébytná osobnost historie pražské zoologické zahrady, že se de facto stal živou legendou a kolují o něm nesčetné historky a zkazky. Pověstná je zejména jeho kritičnost a urputnost, hraničící místy až se zavilostí. Pokud byl přesvědčen o své pravdě, nikdy neváhal své názory hlasitě prezentovat, a to často k nelibosti nadřízených a mocných ve svém okolí. Na to ovšem několikrát v životě doplatil, ale nakonec jak sám říká, vždy něco získal. Jeho život se často ubíral úplně jinými cestami, než si on sám představoval, přesto ale nakonec vždy dokázal využít každé možnosti, která se mu naskytla. On sám na to vzpomíná: „Nepokládám za stěžejní skutečnost, že jako dítko školou povinné jsem chtěl být krmičem v zoo, ani to, že později, díky mimořádné toleranci rodičů, se náš městský byt stal spíše viváriem. Kdyby třídní profesorka před maturitou nezlikvidovala můj kádrový posudek, nedostal bych se na vysokou školu, kde bych se na přírodovědecké fakultě lidsky nesblížil s panem doc. Waltrem Černým. Podstatný vliv na můj další „vývoj“ měl v padesátých létech další posudek, tentokrát od fakultní organizace ČSM, který mně po promoci zavřel dveře od vyhlédnutého Výzkumného ústavu lesa a myslivosti na Zbraslavi i na Vysokou školu zemědělskou v Praze. V posudku se doslova pravilo, že poměr J. Volfa k lidově demokratickému zřízení je kladný, nicméně omezený nedostatečnou politickou vyspělostí a další odborný i politický vývoj je do značné mír...