Stav: |
Dobrý, na hřbetu zkrabacená - stopy po otevírání knihy, na titulních deskách stopa po ohybu rožku, lehce zašlá obálka i ořízka
|
Dostupnost: | Skladem na prodejně |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 594, [10] obr. příloh |
Jazyky: | česky |
ISBN: | 0-88781-062-4 (brož.) |
Vydáno v: | Toronto |
Vystaveno: | pá 14. dubna 2023 12:40 |
Číslo položky: | 537624 |
Podtitul: Z bojů proti komunizaci Československa.
Obsáhlé osobní svědectví o událostech vedoucích k únorovému převratu 1948 vydal bývalý národně socialistický poslanec Ota Hora pod názvem Svědectví o puči v exilu, v roce 1978. Hora byl před únorem 1948 členem bezpečnostního výboru parlamentu a shromažďoval informace o vyzbrojování polovojenských organizací KSČ. Mnohokrát varoval, že ozbrojené komunistické složky připravují převrat. Tři roky koaličního politického soužití s komunisty bylo podle Hory obdobím napětí a rostoucího pocitu bezmocnosti. Hlavní potíž byla v tom, že Sovětský svaz a jeho pátá kolona v Československu – KSČ – byly po válce nekritizovatelné, zatímco komunisté mohli volně kritizovat nekomunistické strany i západní státy.
První, exilové vydání Sixty-Eight Publishers v Torontu s obrazovou přílohou, bibliografií a rejstříkem. Obálku podle návrhu Josefa Jezdila provedla Barbora Munzarová.
Ota Hora byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik. Od mládí se veřejně angažoval. V rodném městě byl aktivní v Sokolu a v národně socialistické straně. Roku 1932 se stal nejmladším členem jejího ústředního výkonného výboru. Často cestoval a publikoval cestopisné črty. Za války působil v ilegální publicistice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal formálně až do parlamentních voleb v roce 1948. V rámci strany patřil po roce 1945 mezi představitele mladé generace s napojením na studentské kruhy. Byl zvolen předsedou národně socialistické mládeže. Profiloval se kriticky k sílícímu vlivu KSČ v policii a čelil mu v bezpečnostním výboru parlamentu společně s lidoveckým poslancem Bohumírem Bunžou. V prosinci 1947 vystoupil s teorií, že Československo lze považovat za policejní stát. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu, nejprve do západního Německa, později do Kanady, a podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. V rámci exilové strany představoval společně s Aloisem Čížkem mladší generaci, kriticky naladěnou vůči špičkám strany a vůči vedení Petra Zenkla. Vydával list Mladé proudy. Byl členem výkonného výboru Rady svobodného Československa a čestným předsedou Sokola v Kanadě. Získal ocenění Canadian Silver Jubilee Medal a Masarykovu cenu Československého sdružení v Kanadě za rok 1988. V roce 1990 bylo bez jeho vědomí dojednáno sloučení exilové strany s představiteli Československé strany socialistické . Roku 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1993 z...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem