Stav: |
Velmi dobrý, zkosený hřbet
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná |
Počet stran: | 447 |
Jazyky: | česky |
Vydání: | 1. vydání |
ISBN: | 9788025910214 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 11. března 2024 13:41 |
Číslo položky: | 784423 |
Život v každé době ovlivňují prozíraví i méně prozíraví státníci, politikáři, diktátoři a zločinci. Tito lidé vlastně vytvářejí dějiny. Třináctka osobností, Lenin, Stalin, Wilson, Hitler, Churchill, Mao Ce-tung, Chruščov, Gándhí, Kennedy, Teng Siao-pching, Jan Pavel II., Reagan a Gorbačov bezesporu formovala dramatické 20. století, jímž se prolíná příběh boje mezi demokracií a diktaturou. Autor svým pronikavým pohledem odkrývá jejich příběhy a zároveň bourá historické mýty a poukazuje na paradoxy dějin. Dovídáme se, že již „předstalinský“ státní teror Leninův zahubil za dva roky víc lidí než carství za 100 let. Čínští komunisté se obávali, že válka přeruší přísun dolarů od Kominterny. Proto v roce 1942 nakoupili semena opiového máku a začali ho pěstovat a obchodovat s ním. V roce 1943 prodali opium asi za 60 milionů dolarů. Gándhí v roce 1938 nabádal Čechy, aby politiku nenásilného odporu uplatnili proti německým okupantům a postavili se tankům s holýma rukama… Každá z osobností má ve výběru své místo, zejména z pohledu dneška. Např. méně známý Teng Siao-pching nastartoval již před lety v Číně kapitalistickou ekonomiku v prostředí totalitní diktatury. Jev, do té doby politiky a ekonomy považovaný za nemožný. Nyní, v prvních desetiletích století jednadvacátého je to však zdá se již – alarmujícím – územ. Autor, renomovaný publicista Karel Pacner, tuto svou knihu věnuje „svému neznámému studentovi“, který kdysi na pultech knihkupectví marně hledal publikace shrnující příběhy nejvýznamnějších státníků 20. století. Právě náhodné setkání s tímto studentem inspirovalo autora k tomuto titulu.
Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem