Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 283 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Tomáš Marvan |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-7007-248-2 (brož.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | pá 3. února 2023 10:26 |
Číslo položky: | 489217 |
Tradičně se diskuse o soukromém jazyce, k níž dal ve své knize Filosofická zkoumání (1953) podnět rakouský filosof Ludwig Wittgenstein (1889 1951), soustřeďovala na otázku tzv. autority první osoby ve věci mentálních stavů. Texty v tomto sborníku se na problém soukromého jazyka pokoušejí podívat jako na obecnější problém, co to znamená něčemu rozumět. Popularitu takovému čtení Wittgensteinových úvah přinesla diskuse o knize amerického filosofa a logika Saula Kripka Wittgenstein on Rules and Private Language (1982). Kripke viděl u Wittgensteina zdroj argumentů proti filosofickému realismu: proti představě, že naše pojmy jsou určovány skutečností, jež existuje nezávisle na nás. Jeho anti-realismus ovšem vyvolal vedle souhlasu také pochybnosti i rozhodné námitky. S některými nejvlivnějšími texty o problémech rozumění a řízení se pravidlem se lze seznámit v tomto souboru. Články doplňuje přístupná předmluva a výběrová bibliografie další četby.
Ludwig Josef Johann Wittgenstein byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Jeho myšlení pravděpodobně nejvíce ovlivnili Otto Weininger, Arthur Schopenhauer, Bertrand Russell a Gottlob Frege. Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. Jeho rodina byla velmi bohatá, otec Karl Wittgenstein patřil k nejúspěšnějším podnikatelům Rakouska-Uherska. Oba Karlovi rodiče byli Židé, jeho otec přijal jméno Christian, aby se tak distancoval od svého židovského původu, jeho matka před sňatkem konvertovala k protestantismu. Ludwigova matka, Leopoldina, je známá „Poldi“ z názvu a emblému kladenských železáren . Její otec byl český Žid, zatímco její matka byla rakousko-slovinská katolička. Do školy chodil Ludwig Wittgenstein v Linci. Ve stejnou dobu navštěvoval tuto školu i Adolf Hitler, který přesto, že byl o šest dnů starší, chodil o dvě třídy níž. Reálně se tak mohl Wittgenstein setkat s Hitlerem pouze v jednom školním roce. Později studoval Ludwig strojnictví v Berlíně. Jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, přes niž se dostal k logice a filozofii matematiky. Na radu Gottloba Fregeho absolvoval několik trimestrů filozofie u Bertranda Russella v anglické Cambridgi. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost. Po válce pokračoval v bádání a roku 1921 vydal s Russellovou pomocí Logisch-philosophische Abhandlung , jediné dílo, které vyšlo za jeho života . V něm, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem