Siegfried Knappe byl důstojník německé armády během druhé světové války. Ke konci války byl umístěn v Berlíně, kde denně informoval ve vůdcově bunkru o situaci. Jako mladý poručík dělostřelectva v armádní skupině Kleist, se účastnil invaze do Francie. Byl vyznamenán za akce, které se konaly v noci ze dne 14. června 1940. Akce se uskutečnila v oblasti Paříže, jižně od Tremblay-en-France, na kanálu Ourcq. Skupina francouzských námořníků zřejmě nebyla informována o rozhodnutí vyhlásit v Paříži otevřené město. Jako výsledek, bránily most s kulomety z domu přes kanál. Německé pěchotě se nepodařilo vyčistit prostor z minometné palby, byla vyžádána dělostřelecká podpora. Přestože byl praporní pobočník a nebylo jeho povinností střílet, odešel na frontu s pěchotou. Protože oblast byla zalesněna, 105 mm dělo mělo být připraveno vystřelit téměř na místě zblízka přímo do domu. Německá pěchota byla skryta za budovy u mostu, kde manévrovala. Kulka jej zranila na zadní straně ruky vystupující přes zápěstí. Dne 19. června 1940 byl evakuován. Za statečnost obdržel Železný kříž 2. třídy a získal také černý Odznak za zranění za své zranění. V boji pokračoval na východní frontě a v italské kampani. Zatímco účast na invazi Sovětského svazu v roce 1941, kdy obdržel Železný kříž 1. třídy za statečnost, a to zejména pro hlavní dělostřelecké útoky z přední pozice. V průběhu své kariéry byl dvakrát zraněn. Po absolvování Koleje generálního štábu byl povýšen do hodnosti majora a 2. světovou ukončil válku v boji o Berlín ve štábu generála Helmutha Weidlinga ve funkci ordonančního důstojníka a posledního operačního důstojníka. Po návratu ze sovětského zajetí se přestěhoval se svou rodinou do Spojených států. Tam napsal své memoáry, které byly publikovány pod názvem „Soldat: Vzpomínky německého vojáka, 1936-1949.“ Svými paměťmi pomohl při vytváření filmu Pád Třetí říše, který vypráví o posledních dnech německ...

Publicista.