Terézia Zuzana Vansová byla slovenská spisovatelka, představitelka první generace realismu na Slovensku, zakladatelka ženského časopisu Dennica, funkcionářka ženského spolku Živena, podporovatelka ochotnického divadla a etnografka. Pocházela ze šlechtického rodu Medveckých z Medvedzieho a Malého Bysterca , její otec byl evangelický farář Samuel Medvecký. Její rodina měla velký vliv i na její literární činnost. Měla šest sourozenců, z nichž např. její sestra Adéla byla manželkou spisovatele Jána Čajaka a později Pavola Dobšinského. Byla starší z dvojčat – podle zápisu v matrice se narodila o 9. hodině večerní, mladší bratr Juraj Anton se narodil hodinu po ní. Den po narození dostala při křtu jména Terézia Zuzana. Vzdělání získala nejprve v lidové škole ve Zvolenské Slatině, později na soukromé dívčí škole K. Orfanida v Banské Bystrici a v Rimavské Sobotě, ale také samostudiem. V roce 1875 se provdala za evangelického faráře Jána Vansu a odstěhovala se za manželem do Lomničky , kde začala psát první básně a prózu nejen ve slovenštině, ale i v němčině. Po přestěhování na Rimavskou Pílu se začala aktivně věnovat své spisovatelské kariéře. Její manžel Ján Vansa byl, jako její otec, evangelický kněz. Od roku 1911 žila po manželově penzionovaní v Banské Bystrici. Kromě toho, že jí osud nepřál a přišla o nejbližší , ji postihly i existenční problémy, se kterými musela zápasit. Byla zakladatelkou, redaktorkou a později i majitelkou prvního ženského časopisu na Slovensku Dennica , do kterého přispívali mladí básníci (Ivan Gall, Ivan Krasko...