Jaroslav Foglar byl populární český spisovatel literatury pro mládež, významná osobnost českého skautského hnutí, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový vychovatel. Pod skautskou přezdívkou Jestřáb vedl po většinu svého života chlapecký oddíl, Pražskou Dvojku. Část jeho literárního díla přešla v Česku do obecného povědomí a některé jeho pojmy a fráze zlidověly. Narodil se na Novém Městě pražském, v Benátské ulici číslo 3. Rodina se však krátce poté přestěhovala do Předlic a následně do Poděbrad – kvůli léčbě jeho otce Jindřicha. Ten zemřel 17. července 1911 ve věku 39 let na srdeční nemoc, když byly Jaroslavovi 4 roky. Od té doby žil Jaroslav Foglar pouze s matkou a starším bratrem Zdeňkem. V roce 1914 se ovdovělá paní Foglarová s oběma syny přestěhovala zpět do Prahy, na Vinohrady do Korunní třídy. Na jaře roku 1920 Jaroslav na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie. Zjistili, že cesta zdarma není, přesto dostali pozvání do oddílu. Navštívili tedy ještě několik schůzek a výprav za město. Při jedné z dalších akcí, kdy v ulicích Prahy prodávali losy Skautské loterie, se nachladil, a matka mu proto další skautování zakázala. V roce 1923 byl společně se svým bratrem Zdeňkem přijat do 48. klubu oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. Jaroslav tehdy sice nesplňoval věk pro oldskauty, byl však přijat do jisté míry z nouze, aby měl klub dostatečný počet členů pro schválení v rámci skautské organizace. Trampské toulání s oldskauty jej však nezaujalo. Jako téměř dospělý nakonec přijal v roce 1924 nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci. V roce 1924 skončil studium obchodní školy a krátce pracoval v informační kanceláři firmy Wys Muller & Co. Poté n...

Narozen 22. 1. 1907 v Praze, zemřel 8. 1. 1960 v Praze. JUDr., Ilustrátor. Původním vzděláním právník.

Bohumír František Antonín Čermák byl český architekt a uměleckoprůmyslový návrhář. Narodil se v Moravském Krumlově, rodiče se ale později přestěhovali do Brna, kde absolvoval německou reálku a architekturu na Německé vyšší státní průmyslové škole. Následně odešel do Vídně, kde pracoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno , a zároveň studoval na Vysoké škole technické a Akademii výtvarných umění. Poté se vrátil do Brna, v roce 1909 se oženil a několik let působil u Josefa Nebehostenyho, aby se po složení stavitelských zkoušek roku 1910 osamostatnil. Měl zde vlastní projekční kancelář a založil také Uměleckořemeslné dílny , obdobu Wiener Werkstätte, které však za hospodářské krize na počátku 30. let musel uzavřít. Byl členem Společenstva stavitelů v Brně, kromě projektování staveb se ale věnoval také interiérům, zahradám a uměleckoprůmyslovým předmětům. Zajímavostí je, že až do roku 1918 se hlásil k německé národnost a používal proto i německou variantu svého jména . Oženil se s Markétou, roz. Fornerovou, se kterou měl dcery Traute a Liselotte . Základním rysem Čermákovy architektury byla účelnost a krásná forma. Zpočátku tvořil v duchu monumentální architektury, nejvýznamnějšími stavbami tohoto období jsou Úrazová dělnická pojišťovna v Brně a správní budova brněnské Zbrojovky . Později byl značně ovlivněn konstruktivismem, používal kov, beton a sklo. V tomto stylu vyprojektoval např. Pavilon výstavních trhů na brněnském výstavišti včetně vyhlídkové věže. Zejména ve třicátých letech se věnoval obchodním domům, jako ředitel Technické a instalační ústředny společnosti ASO pro ni postavil ve funkcionalistickém stylu většinu jejích staveb. Konkrétně realizoval její administrativní budovu v Olomouci a obchodní domy ASO např. v Ostravě, Košicích, Praze, Š...