Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 235 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Vlastimil Rada |
Vydání: | 6. vyd., pod tímto titulem 2., V Plusu 1. |
ISBN: | 9788025901199 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 13. července 2023 16:14 |
Číslo položky: | 589971 |
Příběhy děda Posledy jsou první humoristickou knihou Jaroslava Žáka ze studentského prostředí – a neprávem pozapomenutou. Uveřejňoval ji spolu s Vlastimilem Radou (který je rovněž autorem ilustrací) na pokračování v deníku Lidové noviny na přelomu let 1936 a 1937 (knižně 1937). Podobně jako Žákovy populární knihy Študáci a kantoři a Cesta do hlubin študákovy duše jsou zde zdrojem humoru srážky mezi studenty a jejich vychovateli. V Dědovi Posledovi je ovšem vše ještě zveličeno díky pohádkové zápletce a titulní postavě. Malý kouzelný stařeček pan Posleda, „moudrý jako Šalomoun a lstivý jako Odysseus“, je zastáncem dětí a mládeže proti všem zlým duchům, které se usidlují zejména ve výchovných institucích. Protože jej profesoři Reálného gymnázia Zbyňka Šašecího ze Zhoře mylně považují za zemského školního inspektora, podaří se mu v krátké době zavést převratné učební postupy: například názorné vyučování bitev. Hlavní boj ho však ještě čeká: děd Posleda se musí utkat se zlým duchem veškerého školství, bývalým profesorem dějepisu Baštou, nyní kouzelníkem Labaštou.Archaický, vznešený styl, jímž jsou příběhy podány, paroduje „povinná“ díla školní četby od staročeské literatury až po Babičku. Podobně jako ona ztělesňuje děd Posleda mezi dětmi síly dobra, avšak v radikálně proměněném prostředí.
Vlastimil Rada byl český grafik, malíř , ilustrátor a spisovatel. Narodil se v rodině c. k. středoškolského profesora Petra Rady a jeho manželky Oldřišky Addeové . Rodina se brzy přestěhovala do Prahy, kde Vlastimil navštěvoval školy. V letech 1912–1919 vystudoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Maxe Švabinského, Jana Preislera a sochařství u Jana Štursy. Jako student roku 1913 podnikl studijní cestu do Francie, zejména aby se seznámil s dílem Paula Cézanna. Byl členem a teoretikem výtvarného odboru Umělecké besedy a hlavním představitelem jejího reformního venkovského křídla kolem Jarešovy skupiny. V letech 1920–1925 žil v Železném Brodě, potom již stále v Praze. Navazoval na tradici české krajinomalby, kterou obohatil zejména o poesii zimy na Železnobrodsku. Vesnické domky v zachmuřené zimní krajině, motivy s prostými příběhy lidí navazující na alšovskou tradici jsou hlavními znaky jeho tvorby. Společně s V. Rabasem, V. Sedláčkem a J. Kojanem je hlavním představitelem moderní národní tradice v české krajinomalbě v období mezi I. a II. světovou válkou. Krajina v sytém zeleno -bílo-hnědém barevném akordu zůstala v olejomalbě jeho výtvarnou doménou až do smrti. Již roku 1917 projevil tyto tendence v kresbě, která se vyznačovala po celý život charakteristickou nervní "roztřesenou" obrysovou linkou a bledým barevným laděním akvarelu. Proslavil se také jako autor knižních obálek a ilustrátor, především děl ruské klasiky , Charlese Dickense, ale také hojně knih české klasiky, například Alois Vojtěch Šmilovský: Za ranních červánků, Alois Jirásek, Eduard Bass, Jan Neruda nebo studentské romány Jaroslava Žáka. V nich osvědčoval svůj smysl pro humor. V letech 1918–1920 byl krátce členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Od roku 1920 pravidelně vy...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem