Hodnocení knihy

Posel úsvitu, mechanikus Josef Božek : Freska

Jaroslav Raimund Vávra

Máj | 1948

Kategorie:

Beletrie 42274x

Česká literatura 21625x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	540, [2]
Jazyky:	česky
Edice:	35. svazek ed. Májová knižnice 11x
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	pá 26. února 2021 13:23
Číslo položky:	157301

Popis
Komentáře

je zásluhou autora a jeho románu, že jméno našeho prvního konstruktéra paravozu a paralodi a mnohostranného vynálezce Josefa Božka bylo zachráněno z hlubin zapomění. jeho osudy a dílo jsou po mnoha stránkách typické pro poměry v české společnosti na počátku 19. století, kdy věda a teorie jsou nuceny se přizpůsobovat praktickým potřebám prvních podnikatelů. Božkova velikost není jen n jeho díle, ale i v mravní síle, s jakou dovedl bojovat, vítězit a snášet porážky a neůspěch, v jeho fantazii a předvídavosti budoucího technického rozvoje. autorovi románu šlo především o to, vykreslit Božka jako vynálezce toužícího spoutat a ovládnout hmotu, aby sloužila lidem, jako člověka, který svým dílem i svými názory přerůstá dobu a nutně se s ní sráží v ostrých konfliktech. takto pojatý životopisný román postihuje nejen růst hrdiny, ale podává i barvitý obraz doby napoleonských válek a vývoje české společnosti po vídeňském kongresu.

Komentáře ke knize

Jaroslav Raimund Vávra 31x

Jaroslav Raimund Vávra byl český spisovatel a cestovatel, autor románů, reportáží a kulturně-historických prací z oblasti severní Afriky nebo z dějin řemesla a technických objevů. Narodil se v rodině úředníka pojišťovny Aloise Vávry a jeho manželky Marie, rozené Beiglové ; rodiče byli oddáni v Hradci Králové, necelý měsíc před jeho narozením. Jeho mladším bratrem byl filmový režisér Otakar Vávra. Vystudoval reálku v Brně, absolvoval externě několik semestrů na lékařské fakultě a vyučil se zubním technikem. Od roku 1924 působil jako redaktor v pražských nakladatelstvích , podílel se i na několika filmových scénářích . Od roku 1936 patřil k okruhu Václavkova Bloku. Ještě na studiích procestoval s otcem téměř celou Evropu. Roku 1931, 1937 a 1947 podnikl cestu do severní Afriky, roku 1956 navštívil Egypt, Sýrii a Libanon a roku 1969 Mongolsko. V letech 1945–1973 pracoval v Československém filmu na Barrandově nejprve jako knihovník, poté ve Filmovém klubu, který založil, a konečně jako lektor. Roku 1947 podílel se na scénáři filmu svého bratra Krakatit. Jako spisovatel napsal řadu beletristických, cestopisných a kulturně-historických knih o severní Africe a jejích původních berberských obyvatelích. Dalším okruhem jeho zájmu se stalo sklářství, technické objevy a život pražské meziválečné technické inteligence a umělecké společnosti.