Stav: |
Dobrý, natrhnutá obálka, zkosený hřbet
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 200 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Karel Müller |
Edice: | Klub mladých čtenářů 1347x |
Vydání: | 2. vyd. v SNDK, 1. vyd. v Klubu maldých čtenářů |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 29. února 2024 11:16 |
Číslo položky: | 772899 |
Děj Pokladu se odehrává na počátku roku 1780. Pro český národ to není bezvýznamná doba. Je to předvečer našeho národního obrození, ve světovém měřítku pak předvečer Velké francouzské revoluce. Osvobozovací a osvícenské snahy, nacházející přívržence téměř v celé Evropě, se dostávají i k nám a získávají tu mnoho vyznava čů. Není divu, že tento záblesk nových časů vzbudil zájem historika a spisovatele Jiráska. Doba národního obrození patří k jeho nejmilejšímu údobí, a tedy i její předehra se mu stává milou: zasluhuje si, aby o ní vyprávěl českému čtenáři. A tak vzniká půvabný, umělecky zdařilý román, jehož děj Jirásek umístil do městečka Potštejna, nepříliš vzdáleného od jeho rodného kraje. A je to děj bohatý. Čtenář se tu nesetká pouze s jedním příběhem. Okolo zříceniny potštejnského hradu a jeho chodeb, v nichž má být ukryt poklad, se odvíjí příběhů hned několik. Všechny jsou zajímavé, vyprávěné strhujícím způsobem. Ať jde o strastiplný život starého Bartodějského, chránícího dědictví po českobratrských předcích, ať jde o boj člena zednářské lóže dr. Kamenického proti tmářství a zlobě exjezuity Steydla, či dokonce o lásku dvou mladých dvojic, která končí šťastně - v souladu s perspektivou nově se probouzejícího národního života.
Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem