RNDr. Bohumír Justyn Popelář byl učitel, vysokoškolský pedagog, psycholog, zakladatel dálkového studia defektologie na Moravě , historik, spisovatel, průvodce Čedoku a Turistu. Narodil se v selské usedlosti na Klatovsku, svůj profesní i osobní život spojil s Brnem, kam se v roce 1921 rodina přestěhovala. Jeho otec se stal správcem oddělení přírůstků a starých tisků v brněnské Universitní knihovně. V letech 1925-1933 vychodil III. českou státní reálku v Brně Husovicích, na maturitu navázalo ještě roční studium na Státní pedagogické akademii . Poté se rozhodl pro studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university a zároveň nastoupil jako výpomocný učitel v Obřanech. Povinnou vojenskou službu, po marných pokusech o odklad, nastoupil u 106. dělostřeleckého pluku v Brně. Po absolvování důstojnické školy v Bratislavě a kurzu v Olomouci se stává četařem – aspirantem. Už jako poručík velel za mobilizace v roce 1938 dělostřelecké rotě. Německá okupace Čech a Moravy v roce 1939 jej navrátila jako učitele do pomocné školy a znemožnila mu ukončení studií na fakultě. České vysoké školy byly zavřeny. V roce 1942 se oženil s Irenou Veselou. Po osvobození v roce 1945 skončil jako výpomocný učitel a získal definitivu. V létech 1945-1947 byl úředníkem školní rady. V roce 1946 získal doktorát přírodních věd a byl jmenován inspektorem pro speciální školství. V roce 1948 se stal tajemníkem a odborným asistentem nové otevřené Pedagogické fakulty, kde setrval až do roku 1958. Uplatňil se zde jako přednášející, kdy zde mohl uplatnit své zkušenosti z oboru defektologie, v níž se stal brzy autoritou. Znal z vlastních návštěv metody i prostředí v ústavech pro postižené a opuštěné děti, pracoval v komisi Zemské třídící stanice pro mládež anormální i v ústavu pro narušenou mládež. Podařilo se mu soustředit okruh odborníků, z nichž se postupně vytvořil základ moravské teoretické defektologie. Působil i v domově...