Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 224 |
Jazyky: | česky |
ISBN: | 978-80-7407-485-1 |
Vystaveno: | čt 7. října 2021 9:53 |
Číslo položky: | 226949 |
Poetický příběh s detektivní zápletkou ze zanikajícího židovského ghetta, takzvané páté pražské čtvrti – Josefova, patří k méně známým knihám spisovatele Viktora Fischla. Když vyhoří vetešnictví Zigmunda Barbiera, je zatčen tiskař z Brendeisovy tiskárny Emil Holub. O jeho nevině jsou přesvědčeni doktor Karlin se správcem židovského hřbitova Kolomanem Gottliebem, kteří si marně lámou hlavu s tím, kdo stojí za sérií žhářských útoků na vetešnictví v jejich čtvrti doopravdy. Pravý viník žhářských útoků se skrývá někde mezi synagogami a obchůdky, kde se setkávají lidé moudří i pošetilí, mladí milenci i staří přátelé, smolaři i výherci milionů. Díky Fischlovu kouzelnému vyprávění v Páté čtvrti (1989) ožívají postavičky jako chapr Šalomoun Markus, kartáčník Geduldiger, dámy z nevěstince vdovy Bandlerové či věčně opilý lampář Vastl, a nad celou čtvrtí se vznáší přízrak Golema, který může mít mnoho tváří.
Viktor Fischl , hebrejským jménem Avigdor Dagan, , byl český, židovský a izraelský básník, prozaik, překladatel a publicista. Viktor Fischl se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové, kam se jeho rodiče přistěhovali z moravsko-slovenského pomezí. Otec Mořic Fischl byl knihvedoucí, matka Frieda byla rozená Ehrensteinová, oba příslušeli do Uher. Po maturitě na gymnáziu vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích od roku 1933 pracoval jako novinář na volné noze, přispíval do Českého rozhlasu, byl redaktorem sionistického týdeníku Židovské zprávy a parlamentním sekretářem menšinové Židovské strany, začal se zajímat o literaturu, psal své první básně, vydané v sbírkách Člověk na mezi, Jaro, Kniha nocí a Hebrejské melodie. V roce 1938 stihl promovat na doktora práv a oženit se se Stellou Bergerovou. Fischl dobře sledoval, co se s Židy provádělo ve 30. letech v Německu, nejistotu vystřídalo rozčarování z Mnichova a vztek, proto hned v roce 1939 emigroval s ženou a dětmi do Londýna, kde začal pracovat pro zahraniční odboj. V Benešově exilové vládě zajišťoval komunikaci s britským parlamentem a řídil propagaci československé kultury. Do začátku září, než vypukla válka, zachránil z protektorátu asi dvě stě lidí, kterým v Londýně opatřil britská víza a zajistil pro ně v Anglii přijetí. V dubnu 1939 byl v Londýně představen Janu Masarykovi, který ho už předtím znal z jeho básní. Když Benešova exilová vláda přesídlila po obsazení Francie v roce 1940 z Paříže do Londýna, nabídl mu Masaryk, jenž byl nově jmenován ministrem zahraničí, místo na svém úřadě. Tak se začalo rozvíjet přátelství, které trvalo až do Masarykovy smrti v roce 1948. Až do konce války pak Fischl pracoval jako vedoucí oddělení pro kulturní propagandu v informačním odboru čs. exilového ministerstva zahraničí a jako styčný úředník mezi čs. vládou v exilu a čs. výborem anglického parlamentu. Působil také jako ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem