Matija Murko známý také jako Mathias Murko byl slovinský literární historik, etnolog, slavista a redaktor. Matija Murko, syn nevýznamného rolníka ze severovýchodního Slovinska navštěvoval základní školu v Drstniku a v Ptuji, kde navštěvoval také nižší stupeň klasického gymnázia. Vyšší stupeň poté navštěvoval v Mariboru. V roce 1880 nastoupil na Vídeňskou univerzitu, kde studoval germanistiku a slavistiku. Sblížil se se svým profesorem Miklošičem, kterému pomáhal v posledních letech v jeho vědecké práci. Proti Miklošičovým vědeckým názorům směřovaly útoky chorvatské publicistiky, a tak své první publicistické vystoupení Miklošič in Hrvati věnoval právě obhajobě svého učitele. V roce 1886 byl Murko promován doktorem filozofie. V roce 1887 odjel studijně se zdokonalovat do Moskvy. Jako skutečně jedinečný žák Miklošiče začal v letech 1880 rozšiřovat okruh vyučovacích metod svého učitele. Právě zde mu nepochybně pomohlo jeho studium germanistiky. Jeho první práce byla z oblasti německé filozofie a nejspíš právě potíže s německými lingvisty, na které při práci narážel, jej přivedly k tomu, aby se plně oddal studiu slavistiky. Jeho práce na téma enklitika ve slovinštině, na které pracoval pod vedením Miklosiče byla tím zlomovým okamžikem, při kterém se definitivně rozloučil se studiem germanistiky, nikoliv však s jejími metodami a kritérii. Poté spolupracoval s Miklosičem na jeho učebních publikacích. Po odchodu jeho učitele do důchodu, byl vtáhnut do vědeckého bádání Vatroslava Jagiče, který rezolutně odmítal úzkou specializaci mezi mladými slavisty. S Jagičovou pomocí získal v roce 1887 cestovní stipendium a odjel do Ruska studovat ruštinu a ruskou literaturu. Život v Rusku jej obohatil jak po stránce vědomostní tak i po stránce lidské. Seznámil se s Alexandrem Veselovskym, který měl významný vliv na jeho studium historie literatury a folklóru. Po návratu z Moskvy do Vídně se stal v roce 1897 prvním docen...