Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 176 |
Jazyky: | česky |
Edice: | 11. svazek ed. Neumann, Stanislav Kostka: Sebrané spisy 0x |
Vydání: | 1., aut. vyd |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 15 750 ks |
Poznámka: | obálka Zdeněk Rossmann |
Vystaveno: | pá 6. listopadu 2020 16:33 |
Číslo položky: | 126170 |
Práce v tomto svazku zahrnuté přes to, že jsou thematicky nesourodé a pokud jde o chronologii jejich vzniku, časově velmi vzdálené (vznikaly 1912-1939), představují jako celek produkt období básníkovy zralosti, dobu, kdy má za sebou období "velkého čestného tápání" a stojí už, pokud jde o ideovou stránku díla, na pevné půdě socialismu. Zvl. cennou součást tohoto svazku kromě krásné, umělecky svěží a myšlenkově bohaté povídky "Jelec" tvoří kapitoly dosud knižně nepublikované druhé části N. vzpomínek, v nichž se básník sebekriticky vypořádává s chybami a blouděním svého mládí a upřímně mluví o své cestě k socialismu. Zvl. pozornosti si zaslouží také dvě povídky. - "Honákova jídelna" a "Tichý zápas" - napsané pod pseudonymy v prvních letech předmnich. republiky a postihující dva typy naší popřevratové zbohatlické buržoasie. Nedokončená próza "Rudý den" část kapitoly rozepsaného 2. dílu románu Zlatý oblak, má mnoho přímých osobních zážitků básníka. Ze 7 fejetonů z růz. let jsou nejstatečnější 3 jinotajné fejetony z prvních měsíců okupace, které ukazují, jak SKN, vyzbrojený svou velikou vírou a láskou k Sovět. svazu, nepropadl beznaději, ale naopak odvážně vyjádřil své přesvědčení, že zločin dojde brzy trestu. (Podle dosl. L. Štolla)
Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem