Francis Parkman byl americký historik, známý pro své dílo o Severní Americe v období kolonialismu. Pocházel ze zámožné rodiny, jeho rodiči byli reverend Francis Parkman a jeho druhá žena Caroline Hall Parkmanová. Měl pět sourozenců: Caroline, Mary, Eliza, Johna Eliota a Sarah z otcova prvního manželství. Od dětství jej sužovaly zdravotní problémy. V mladém věku byl poslán na lesní farmu svého dědy u Medfordu v Massachusetts, aby si upevnil zdraví životem v přírodě. Často spával v lese, jezdil na koni bez sedla a naučil se lovit. Od roku 1831 studoval na privátní Chauncy Hall a v roce 1840 vstoupil na Harvard. Ještě před ukončením studií ho rodiče poslali na cestu po Evropě. Plavil se po Středozemním moři, kde navštívil některé ostrovy, viděl Itálii, Švýcarsko, Francii a Skotsko. Cesta trvala od listopadu 1843 do června 1844. Na podzim 1844 nastoupil na harvardská práva. V roce 1845 publikoval své první články v Knickerbocker Magazine. V roce 1846 získal právnický titul a pokračoval ve svých studijních cestách. Strávil i nějakou dobu mezi Siouxy. Tato zkušenost ho velmi ovlivnila. Jeho dřívější poměrně sympatické nazírání na Indiány se výrazně změnilo. Začal je považovat za divochy a opilce, jejichž úpadek, porážky ve válkách a zkáza byly nevyhnutelným triumfem civilizace nad barbarstvím. Tento způsob nazírání se objevuje i v jeho historických dílech, za což sklidil tvrdou kritiku některých moderních historiků. V té době procestoval různé další části USA. Zároveň se u něj opět objevily zdravotní a psychické potíže. V květnu 1850 se oženil s Catherine Scollay Bigelowou, dcerou známého bostonského lékaře, se kterou měl tři děti: Grace Parkmanovou Coffinovou, Francise Parkmana III. a Katharine Parkmanovou Coolidgeovou. Syn zemřel ve třech letech na spálu. V roce 1856 procestoval Kanadu. V roce 1858 zemřela jeho žena po narození jejich posledního dítěte. Sám se téhož roku odjel léčit do Francie. Cesto...