PhDr. Eva Bílková se narodila 11. srpna 1955 v Jičíně, žila s rodiči v Sedlištích u Libáně. Vystudovala jičínské gymnázium, kde maturovala v r. 1974 a poté Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-dějepis. Již od gymnaziálních let se jako dobrovolná brigádnice účastnila záchrany zámku ve Starých Hradech u Libáně, kde se setkala s řadou lidí, které na sebe před odstřelem zachráněná památka, v níž našel prostory nejprve pro depozitáře a později pro samostatné pracoviště Literární archiv Památníku národního písemnictví, začala připoutávat. Zájmy Evy Horáčkové, od roku 1980 provdané Bílkové, tak směřovaly k literatuře, literární a regionální historii. Po obhájení rozsáhlé a oceňované diplomové práce zabývající se nakladatelstvím Družstevní práce – pozdějším Odeonem – složila ještě rigorózní zkoušky a získala titul PhDr. Mezitím začala pracovat v Literárním archivu PNP nejprve ve studovně pražského ústředí a potom, co se uvolnilo místo ve Východočeském kraji, konečně ve Starých Hradech. V první polovině 80. let se věnovala výchově dvou dcer a péči o rodinné zázemí. Tato konstelace a vrozená obětavost Evy Bílkové nepřála sice soustředěné vědecké práci, ale všechny volné chvíle věnovala organizování a zajišťování kulturního života na zámku, který se stal kulturním centrem pomezí východních a středních Čech. Jako předsedkyně Osvětové besedy nesla zodpovědnost za mnohdy komunistickému režimu nepohodlné akce, na něž ovšem chodily desítky a stovky návštěvníků. Po roce 1989 organizování výstav, besed, koncertů a literárních pořadů na již zrekonstruovaném zámku pokračovalo. Eva Bílková, od r. 2001 vedoucí starohradského pracoviště LA PNP, se postupně vracela i k vědecké práci, když k řadě inventářů uspořádaných fondů (mj. zpřístupnila veřejnosti osobní pozůstalosti Jindřicha Fleischnera, Jiřího M. Paláta, Václava Prokůpka, Šárky Smazalové, Jana Šamala, ve spolupráci s dalšími Věnceslava Metelky, Karla Sellnera, Antala Staška, Vítězslava Nezvala; nakladate...