Karel Hudec byl český zoolog a ekolog se specializací na ekologickou ornitologii. Byl absolventem Přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně, kde v roce 1951 získal titul RNDr. V letech 1950 až 1954 pracoval jako učitel v Bohumíně , od roku 1955 až do roku 1990 působil v Ústavu pro výzkum obratlovců a v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV v Brně. V roce 1991 se stal docentem Masarykovy univerzity v Brně. V roce 1996 byl prvním vedoucím Ornitologické laboratoře v Olomouci. Byl hlavním autorem několikadílného publikačního projektu Ptáci z ediční řady Fauna ČR a SR a spoluautorem unikátního Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice, podílel se také na kompendiu Handbuch der Vögel Mitteleuropas, Soupisu mokřadů ČR, Moravské vlastivědě aj. V letech 1944 až 1998 se stal autorem 298 odborných publikací, zabývajícími se rozšířením a bionomií ptáků, zejména vodních , ochranou mokřadních společenstev, názvoslovím a botulismem. Působil v brněnské Nadaci Veronica, která podporuje projekty rozvíjející šetrný vztah k přírodě, zejména na jižní Moravě, a v ZO ČSOP Veronica, jejíž byl zakládajícím členem. Byl členem Čestné rady Českého svazu ochránců přírody. V červnu 2007 se stal laureátem Ceny ministra životního prostředí za významný přínos české ornitologii a Ceny Josefa Vavrouška udělované každoročně za významnou práci v oblasti ekologie a životního prostředí Nadací Charty 77. Byl čestným členem řady ornitologických společností , v letech 1964 až 1988 byl delegátem ČSSR v International Waterfowl & Wetlands Research Bureau . V roce 2017 vydal knihu Ptáci v českém životě a kultuře.

Narozen 15.7.1932 v Brně, zemřel 4.8.2002. Ing., CSc., ekolog, odborník na ekologii lesa a krajinnou ekologii.

Doc. Ing. Jan Lacina, CSc. pochází z Tišnova. Vystudoval tehdejší Vysokou školu zemědělskou v Brně a už od studentských let se specializoval na studium lesa. Pracoval u Vojenských lesů, později jako vědecký pracovník v Geografickém ústavu ČSAV v Brně. Zabýval tematickými vegetačními mapami a problematikou životního prostředí. Posuzoval vliv velkých staveb na přírodu a krajinu – např. jadernou elektrárnu Dukovany, vodní dílo Nové Mlýny, průplav Dunaj – Odra – Labe. Podobné problematice se věnuje v současném Ústavu geoniky Akademie věd ČR.