Hodnocení knihy

O neumírání

William Saroyan

Aurora | 1995

Kategorie:

Beletrie 42292x

Angloamerická literatura 25727x
Biografie, memoáry a korespondence 10381x

Štítky:

Zobrazit vše

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	178
Jazyky:	česky
Překladatel:	Josef Schwarz
Edice:	5. svazek ed. Edice světových autorů 73x, Ed. světových autorů 0x
Vydání:	1
ISBN:	808597403
Vydáno v:	Praha
Poznámka:	obálka Jan Augusta
Vystaveno:	st 13. října 2021 11:42
Číslo položky:	229472

Popis
Komentáře

Jak zachytit nezachytitelné? Jak pojmenovat to, co se děje mezi narozením a smrtí? Jak uchopit "věčně prchavý okamžik"? Právě takové otázky si William Saroyan klade ve své knize vzpomínek, meditací a úvah. Formou otázek a odpovědí, reálných či fiktivních rozhovorů vede dialog s novinářem, s vlastními dětmi, s ideálnímčtenářem, se sebou samým, ba dokonce se svou smrtí, kterou potkal ve snu. Zjišťuje, že život je naplněn paradoxy, o kterých si můžeme maximálně povídat. Nežijeme dlouho, nestačíme se vzájemně poznat, nevíme, co je důležité a podstatné... proto asi tak to nejlepší, co se dá udělat, je dokázat lidi alespoň rozesmát - dát vzniknout radosti v daném okamžiku. "Začal jsem psát tuto knihu v naději, že její psaní zastoupí umírání, mou skutečnou smrt, kterou jsem už nějaký čas cítil nablízku."

Komentáře ke knize

William Saroyan 64x

William Saroyan byl americký prozaik, básník a dramatik arménského původu. Saroyan se narodil v Kalifornii emigrantům z Arménie. Po smrti otce byla jeho matka nucena kvůli špatné situaci dát své čtyři děti do sirotčince. Saroyan se domů vrátil až v roce 1916. Zde Saroyan absolvoval základní školu a dále již nestudoval. Své první literární pokusy začal mladý Saroyan posílat do anglické přílohy bostonského časopisu Arménů Hairenik . Podepisuje se tehdy jako Sirak Goryan – Sirak bylo tehdy častým jménem v jeho příbuzenstvu a Goryan je jméno arménského spisovatele. William Saroyan se, stejně jako jeho hrdinové, celý život potýkal s finančními problémy, které byly způsobeny jeho účastí v různých hazardních hrách, ale i dobročinných akcích. Roku 1940 odmítl Pulitzerovu cenu – údajně proto, že měl nedůvěru v umělecká ocenění. Saroyan byl dvakrát ženatý a měl dvě děti.