Renáta Tyršová, v Geburts Buch Renata Maria Adelina Fügner byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka. Renáta Tyršová byla dcera zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha Fügnera a jeho manželky Kathariny, rozené Turecký. Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renátě poskytoval domácí učitel . Učila se dvoujazyčně, otec s ní hovořil německy a matka česky, další učitelé ji vzdělávali v kreslení a hře na piano. Znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí nebyla poskytnuta náboženská výchova. Situace se změnila, když otec Renáty 15. listopadu 1865 zemřel. Od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání Fügnerův přítel a spolupracovník Miroslav Tyrš, který se věnoval zejména dějinám umění. Renáta se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost, zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských. V roce 1871 požádal Tyrš o její ruku. 28. srpna 1872 se Renáta, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše. Manželství zůstalo bezdětné a Renáta se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména v Itálii, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění. První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v dvaceti letech, se věnoval obrazu Jaroslava Čerm...

Josef Vydra byl pražský taneční mistr, hudební skladatel a amatérský vzduchoplavec. Nejpozději od 70. let 19. století pořádal taneční kurzy a komponoval pro ně vlastní skladby. Roku 1877 podnikl několik krátkých letů balónem, čímž se stal prvním českým pilotem. Narodil se 18. března 1836 na Starém Městě pražském jako syn malíře pokojů. Rovněž se tomuto řemeslu vyučil a věnoval se mu nejméně do začátku 70. let 19. století. Roku 1871 byl jako malíř přijat za člena Umělecké besedy. V dalších letech byl ale už uváděn jako taneční mistr. V letech 1874 a 1875 několikrát navštívili Prahu francouzští akrobaté Henri Beudet a B. Sivel. Pokaždé se vznesli balónem z Rajské zahrady a během letu předváděli početnému nadšenému obecenstvu cvičení na hrazdě. Jejich vystoupení měla velký ohlas a mnoho lidí se je pokoušelo napodobovat vypouštěním podomácku vyráběných balónů. Beudetovy lety inspirovaly i tanečního mistra Vydru. 14. července 1877 oznámil denní tisk, že od neděle za týden uskuteční Vydra odvážný let ještě větším balónem z nuselské zámecké zahrady, ale termín bylo nakonec nutné posunout. 8. srpna na zkoušku vzlétl z nuselské zahrady a asi po deseti minutách bez problému přistál u letohrádku pana Bělského. První let pro publikum proběhl 11. srpna. Na dvoře nuselského pivovaru byla postavena kamna, v nichž se topilo slámou a horký kouř byl vháněn do balónu, nataženého nad nimi. Asi za deset minut byl balón naplněn a za přítomnosti tří set diváků v zahradě a dalších na okolních návrších se po menších komplikacích vznesl a s Vydrou mířil směrem k Vyšehradu. Asi po pěti minutách začal prudce klesat a dopadl na záhon celeru v zahradě blázince na Slupi. Vydra se nezranil, ale balón se při pádu protrhl. O další let se pokusil hned následujícího dne, 12. srpna. Díry z předchozího pádu se mu ale nepodařilo dobře utěsnit a balón nevzlétl. Platící diváky ale zčást...