Robert Owen byl britský socialista, průmyslník, myslitel a sociální reformátor. Marxisté ho nazvali „utopickým“ socialistou, jelikož nebyl stoupencem revolučního třídního boje. Jako manažer a spoluvlastník mnoha výrobních podniků a společností se pokoušel humanizovat podmínky v anglických továrnách. Ve své továrně vytvářel vhodné prostředí pro dělníky. Stavěl jim školy, knihovny a domy, upravil délku pracovní doby a změnil pohled na práci dětí. Je označován za otce družstevního hnutí a zároveň je na něj pohlíženo jako na představitele předklasické teorie managementu. Owen své filozofické postoje publikoval v článcích, spisech, projevech ať už v rámci svého časopisu The Crisis , či v rozsáhlých knižních dílech. Mezi nejvýznamnější Owenova díla patří: O novém pohledu na společnost nebo eseje , Výklad zásad a plánů na vybudování svépomocných osad v tuzemsku a Kniha o novém mravném světě . Lukáš Perný uvadí, že Robert Owen dosáhl i konkrétní legislativní změny: v praxi omezení dětské a ženské práce, zasloužil se o reformu vzdělávání , založil vůbec první veřejnou školku na světě a prosadil 10hodinový pracovní dobu. Svůj boj začal ještě v časech New Lanark. Již v roce 1815, v Poznámkách o vlivu průmyslového systému s návrhy jak zlepšit ty jeho složky, které nejvíce škodí zdraví a mravnosti, kde tvrdě kritizoval tehdejší poměry, navrhoval: omezení pracovní doby, omezení zaměstnávání dětí a povinnost společnosti vzdělát dětí. Owen už tehdy vizionářský zdůrazňoval potřebu zavedení celonárodního výchovného systému pro chudé . V USA přednášel i pro tři bývalé americké prezidenty Johna Adamse, Thomase Jeffersona a Jamese Madisona. Robert O...