Jozef Čabelka byl československý vědec a pedagog, akademik SAV, korespondent ČSAV, mikrometalurg a expert v oboru svařování. Jozef Čabelka se narodil 15. února 1910 ve městě Holíč v Záhorské nížině, na západním Slovensku. Navštěvoval Reálné gymnázium v Hodoníně, které ukončil v roce 1928. Ve stejném roce nastoupil ke studiu oboru strojního inženýrství konstrukčního směru na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 1932 nastoupil ještě ke studiu oboru silnoproudé elektrotechniky. Studia na VUT ukončil v roce 1934 titulem Ing. Po studiích na VUT jej tamní profesoři – Rysek a Píšek – doporučili k praxi v laboratoři prof. Portevina v Paříži. Po jednom roce nastoupil na svářečskou školu ESSA – École Supérieure de Soudure Autogéne, ze které si v roce 1937 odnesl diplom Ing. ESSA . Před návratem do Československa ještě absolvoval krátké praxe ve francouzské společnosti Air Liquid a americké Babcock-Wilcox. Poté začal pracovat v Železárnách a drátovnách Bohumín, kde začal budovat oddělení pro výrobu přídavných svařovacích materiálů. Během zaměstnání mu byly umožněny studijní pobyty v ESABu v Göteborgu, Königshütte, Bismarckhütte a v závodech Krupp. Po přemístění oddělení do továrny ve Vamberku – Železárny Vamberk – vybudoval jeden z nejmodernějších provozů na výrobu obalovaných elektrod ve světě. Čabelka se stal vedoucím výroby továrny ve Vamberku, které se stala jedním z největších výrobců elektrod ve střední Evropě. V roce 1942 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1946 řádným profesorem Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě v oboru mechanické technologie. V roce 1943 založil Katedru fyzikální metalurgie na Strojní fakultě SVŠT, kterou i vedl. Za svého působení v Železárnách Vamberk přišel s vlastní metodikou stanovení svařitelnosti uhlíkových ocelí. Ta byla předmětem jeho dizertační práce, kterou úspěšně obhájil...