Se změnami v sociální struktuře společnosti vystupuje dnes do popředí nutnost marxistické analýzy všech nových jevů, jež přináší společenský rozvoj, jeho zákonitosti a tendence. Před marxistickou sociologií stojí obsáhlý úkol kriticky se vypořádat s různými teoriemi buržoazní sociologie, jak minulými, tak hlavně současnými. Ten to úkol je ztížen tím, že právě oblast sociologie byla nejvíce postižena deformujícím a záporným vlivem kultu osobnosti, co vedlo k tomu, že celý obrovský komplex otázek společenských problémů byl u nás po léta opomíjen a začíná se rozvíjet teprve v poslední době. Kniha, kterou čtenáři předkládáme, je překladem několika kapitol z rozsáhlé kolektivní práce sovětských autorů "Historický materialismus a sociální filosofie současné buržoazie". Tato publikace, jejímž hlavním redaktorem je člen korespondent Akademie věd SSSR J. P. Francev, se zabývá mnohostrannými problémy současné sociologie. Celý sborník je soustředěn na polemiku s teoriemi buržoazních sociologů, na otázky a názory, jež buržoazní sociologové staví v boji proti marxismu. Autoři jednotlivých kapitol se snaží při výkladu těchto teorií rozvíjet marxistické pojetí společenského vývoje. Český překlad obsahuje tyto kapitoly: J. P. Francev, "Krize současné buržoazní sociologie", v níž autor mj. vysvětluje rozdíl mezi historickým materialismem a buržoazní sociologií v pojetí společenského vývoje, zabývá se vznikem a úpadkem pozitivistických teorií v XIX. století a současně ukazuje na bezvýchodnost teorie současných novopozitivistů; I. S. Kon, "Otázky zákonitosti společenského vývoje". Tato kapitola ukazuje, jaký je vztah buržoazní sociologie k vědeckému determinismu, empirického výzkumu k teoretickému zobecňování; J. N. Semjonov, "Problém společenského pokroku", v níž se autor zabývá kritériem a některými otázkami dialektiky společenského pokroku; dále jsou do sborníku zařazeny dvě kapitoly: M. B. Mitin, "Člověk a příroda" a N. N. Semjonov, "Věda a společnost v atomovém věku". Poslední kapitolou je poměrně rozsáhlá práce V. S. Semjonova "Teorie sociální struktury kapitalismu", v níž se autor zabývá změnami v sociální struktuře kapitalismu v imperialistickém období a různými teoriemi buržoazní sociologie, jako např. teorií "střední třídy", "sociální mobilnosti", teorií "obecných zájmů" atd