Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 369 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Jaroslav Janouch |
Vydání: | 1 |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 8 400 ks |
Vystaveno: | st 28. února 2018 15:50 |
Číslo položky: | 26429 |
Klasický román polské literatury, vzniklý počátkem tohoto století, je básnickou oslavou nejen tatranské přírody, ale i tamějšího lidu a jeho řeči, písní a obyčejů. Děj je položen asi do 17. století. Některé postavy jsou založeny částečně na historickém podkladě, jako domnělý královský syn Kostka Napierski, který organisoval re voluční pokusy o osvobození polského lidu, nebo lidový mstitel Jánošík Nouze Litmanowski, jenž trestal šlechtu za nelidské týrání vzbouřených horalů. Lidové pověsti, tradice a mythologické představy jsou zde zpracovány velmi volně, často jen parafrazovány a namnoze si básník v jejich duchu sám vytvářel podání vlastní. Tak i pojmenování zbojníkovo je autorovou licencí, neboť v doslovu o tom říká: "Dal jsem mu jméno Jánošíka, chtěje vytvořit polského Jánošíka - protože skutečný Jánošík byl Slovák."
Kazimierz Przerwa-Tetmajer byl polský básník, prozaik a dramatik, jeden z představitelů období tzv. Mladého Polska. Pocházel ze šlechtické rodiny s velkými kulturními tradicemi. Jeho otec Adolf Tetmayer von Przerwa byl poslancem Haličského zemského sněmu. Gymnáztum vystudoval v Krakově, kam se s rodinou přestěhoval, a zde také v letech 1884-1886 studoval filosofii na Jagellonské univerzitě. Jako redaktor působil střídavě ve Lvově, Krakově, Varšavě a v Zakopaném a spolupracoval s varšavským Tygodnikiem Ilustrowanym, s Kurierem Warszawskim a s krakovským "Czasem". Cestoval po Itálii, Švýcarsku, Francii a Německu a seznámil se s tehdejšími uměleckými a myšlenkovými proudy. V Heidelbergu působil jako osobní sekterář Adama Krasińského. Navštěvoval také Tatry a Podhalí. Po roce 1918 se usadil natrvalo ve Varšavě. Roku 1921 se stal prezidentem Společnosti polských spisovatelů a novinářů . Byl přesvědčen, že umění je jediná trvalá hodnota. Za své dílo obdržel několik vyznamenání, roku 1934 se stal čestným členem Polské literární akademie. Od roku 1924 přestal být v důsledku duševní choroby literárně i společensky činný. Choroba se postupně zhoršila tak, že žil díky sociální pomoci a zemřel téměř opuštěn v důsledku onemocnění hypofýzy a chudokrevnosti. Pochován byl nejprve na Powazkowském hřbitově ve Varšavě, později na Hřbitově zasloužilých v Zakopaném. Przerwa-Tetmajer je jedním z nejtypičtějších básnických představitelů počátků hnutí Mladé Polsko. Po začátcích v duchu pozitivismu vystihl v 90. letech velmi dobře nálady své generace ve své dekadentní, krajně individualistické ale i impresionistické, erotické a melancholické lyrice. Inspiračním zdrojem byla pro něj tatranská příroda, folklór a odbojné tradice horalů, což skvěle zpodobnil v cyklech svých povídek. Méně zdařila byla jeho díla ze současnosti a jeho dramatická ...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem