Primus Sobotka byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků. Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi. Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře Neuberka v Čejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování. V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem. V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil , v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného. Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech. Jeho bratr Ferdinand Sobotka byl známý jako básník-samouk. První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny. V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejm...