Hodnocení knihy

Krakonošoviny

Klára Hoffmanová

Buk | 1995

Kategorie:

Beletrie 43058x

Česká literatura 22054x
Historie 9705x

Pověsti a mýty 1107x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná
Počet stran:	121
Jazyky:	česky
Ilustrátor:	Martin Stanovský
Editor:	Hana Šebková
Vydání:	1
ISBN:	80-901848-1-2
Vydáno v:	Příchovice
Vystaveno:	čt 5. května 2022 9:16
Číslo položky:	326963

Popis
Komentáře

Jelikož se kniha skládá z 20 krátkých povídek o Krakonošovi, nebudu nastiňovat děj každé povídky. V této povídkové knížce je Krakonoš dobrý člověk, je to Krakonoš z naší české strany, nikoli německé. Pomáhá dobrým lidem a zlé vždy potrestá. Jako například v povídce Proč se v našem kraji lidi nemenujou Perdelatý, kde potrestá Perdelatýho, protože šidí lidi. Ale v povídce Jak nejdou Andula vosladila Honzoj uzený, pak se do toho připlet Krakonoš a vosladil mu to Honza: Chtěl Krakonoš pomoci Andule, protože Honza si na ni moc vyskakoval, jenže Honza Krakonoše napálil, ale Krakonoš se mu nepomstil, protože mu lichotilo, co o něm Honza řekl. V povídce Vo šeterný horačce chtěl Krakonoš pomoci horalce od chudoby tím, že jí proměnil bukvice ve zlato, ale ona stále neměla dost, tak jí nakonec zlato vzal, protože byla chamtivá. V další povídce Proč Krakonoš nechodí do Hamru se Krakonoš dokonce zamiloval jako normální smrtelník, ale jeho velká láska skončila ostudou a zanevřením na Hamry.

Komentáře ke knize

Klára Hoffmanová 5x

Klára Hoffmanová-Pospíšilová se narodila 17. února 1963 v Jilemnici, ale celý život až na 5 let v Brně trávila na rozhraní Krkonoš a Jizerek ve Velkých Hamrech. Jak mi sama řekla, za spisovatelku se nepovažuje: „Víte, já nejsem spisovatelka, já jsem spíš lidová vypravěčka. Vypravuju to, co se děje kolem mě. Krakonoš mi dal do vínku tři velké dary – umění poslouchat toho druhého, umění vcítit se do jeho duše a umění to říct. Nevím, jestli jste četla poslední kapitolu Kozí doktorky, ale přišel za mnou chlap, který celý život dělá v lese a v hospodářství a řekl mi: „Jak víte, že si takhle představuju ráj?" Jsem prostě stejná jako lidi kolem mě, ale umím vyjádřit svoje pocity tak, aby se to jiným dobře četlo. Takže nejsem žádná umělkyně, ale umím potěšit lidskou duši. A to je pro mě nejdůležitější.“ Základní školu navštěvovala ve Velkých Hamrech, poté studovala na gymnáziu v Tanvaldě a dále Vysokou školu veterinární v Brně. Neživí ji psaní, ale veterinární medicína, jak se můžeme dočíst v díle Kozí doktorka. Má tři děti. Starší dcera a syn studují Univerzitu Karlovu, nejmladší dcera Gymnázium v Tanvaldu.