Hodnocení knihy

Konec století : výbor z pamětí : 1867-1899

F. V Krejčí, František Václav Krejčí

Československý spisovatel | 1989

Kategorie:

Biografie, memoáry a korespondence 10350x

Štítky:

vzpomínky 1080x

119 Kč 89 Kč

Stav:	Velmi dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	371
Jazyky:	česky
Edice:	Vzpomínky a korespondence 28x
Vydání:	1. vyd.
ISBN:	9788020200266
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 28. září 2023 14:50
Číslo položky:	650880

Popis
Komentáře

Své paměti Konec století, jež vydáváme v literárně historicky orientovaném výběru, napsal F. V. Krejčí, Významný kritik a literární vědec, na konci svého života, v dramatických národních událostech roku 1938 a 1939. Vrací se do období svého mládí, které prožil v České Třebové v poslední třetině minulého století, a rekapitul uje své osudy od dětských let, přes období studia na učitelském ústavu, samostatného sebevzdělávání a počátečních styků s literárním světem, až k vlastnímu kritickému vystoupení a systematickému působení v pražském kulturním životě na přelomu století. Pro Krejčího měly tyto vzpomínky zvláštní smysl: je to vážné, vyrovnané ohlédnutí za počátkem svého života, revokace vlastních kořenů své osobnosti a znovuověření svých postojů a činů. Krejčího životní osudy uvádějí čtenáře doprostřed kulturního a literárního života 90.let, zachycují galerii významných uměleckých osobností i společenskou atmosféru tohoto složitého období. F. V. Krejčí patří ve své době k nejinformovanějším osobnostem o průběhu a organizování společenského dění : jeho paměti tím získávají hodnotu literárně historickou

Komentáře ke knize

F. V Krejčí 31x

František Václav Krejčí byl český spisovatel, novinář, kritik a překladatel, politik, meziválečný poslanec a senátor za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Už koncem 19. století se angažoval v sociálně demokratickém hnutí, kam přešel jako původně studentský aktivista blízký proudu takzvaných realistů, který měl zpočátku blízko ke Straně pokrokových socialistů. V roce 1896 se podílel na vzniku Dělnické akademie, jejíž zřízení inspiroval Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1897–1933 vedl kulturní rubriku deníku Právo lidu, která díky němu dosáhla vysoké úrovně. V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Později přešel do horní komory parlamentu. V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1935.