Josef Vlastimil Kamarýt byl český katolický kněz, básník a vlastenec doby obrozenecké. Narodil se jako nejstarší syn ze 13 dětí rolníka a pekaře Kamarýta a byl pokřtěn Josef. Jméno Vlastimil jako druhé přijal až později podle vzoru jiných vlastenců. Studoval na českobudějovickém gymnáziu, seznámil se zde se strakonickým rodákem F. L. Čelakovským a rodákem z Bavorova Josefem Krasoslavem Chmelenským . Tyto mladé vlastence spojoval zejména obdiv k jihočeské lidové písni. Kamarýt potom studoval v biskupském semináři v Českých Budějovicích a na filozofii Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; s Čelakovským zde opět měli mnoho společných zájmů a navštěvovali zejména přednášky pokrokového filozofa a teologa Bernarda Bolzana. Po ukončení dalších studií teologie na českobudějovickém biskupském semináři byl vysvěcen na kněze. Na přelomu let 1824–1825 nastoupil jako kaplan v Táboře a brzy byl přeložen na farnost do nedalekých Klokot. Josef Vlastimil Kamarýt jako kněz navštěvoval ve své farnosti nemocné cholerou v zimě 1832–1833, sám několikrát onemocněl a po krátké nemoci zemřel 9. března 1833. Překládal, sbíral písně, psal básně ; publikoval v tehdejších časopisech . Jako klokotský farář si Kamarýt stále prohluboval znalosti jazyků a překládal mnohá cizí literární díla, což vzbudilo kladný ohlas u Františka Palackého a jiných předních českých vlastenců. Kromě Čelakovského si Kamarýt často dopisoval i s dalšími významnými českými spisovateli té doby, např. s Josefou Pedálovou. Pochován byl v Táboře . V roce 1867 zde byl odhalen J. V. Kamarýtovi náhrobek. Od roku 1973 je na místě „Starých hřbitovů“ otevřen pro veřejnost „Park pod Kotnovem“ a památný náhrobek J. V. Kamarýta je zde zachován. V...