Jaroslav Foglar byl populární český spisovatel literatury pro mládež, významná osobnost českého skautského hnutí, redaktor několika dětských časopisů a zážitkový vychovatel. Pod skautskou přezdívkou Jestřáb vedl po většinu svého života chlapecký oddíl, Pražskou Dvojku. Část jeho literárního díla přešla v Česku do obecného povědomí a některé jeho pojmy a fráze zlidověly. Narodil se na Novém Městě pražském, v Benátské ulici číslo 3. Rodina se však krátce poté přestěhovala do Předlic a následně do Poděbrad – kvůli léčbě jeho otce Jindřicha. Ten zemřel 17. července 1911 ve věku 39 let na srdeční nemoc, když byly Jaroslavovi 4 roky. Od té doby žil Jaroslav Foglar pouze s matkou a starším bratrem Zdeňkem. V roce 1914 se ovdovělá paní Foglarová s oběma syny přestěhovala zpět do Prahy, na Vinohrady do Korunní třídy. Na jaře roku 1920 Jaroslav na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie. Zjistili, že cesta zdarma není, přesto dostali pozvání do oddílu. Navštívili tedy ještě několik schůzek a výprav za město. Při jedné z dalších akcí, kdy v ulicích Prahy prodávali losy Skautské loterie, se nachladil, a matka mu proto další skautování zakázala. V roce 1923 byl společně se svým bratrem Zdeňkem přijat do 48. klubu oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. Jaroslav tehdy sice nesplňoval věk pro oldskauty, byl však přijat do jisté míry z nouze, aby měl klub dostatečný počet členů pro schválení v rámci skautské organizace. Trampské toulání s oldskauty jej však nezaujalo. Jako téměř dospělý nakonec přijal v roce 1924 nabídku vstoupit do 34. pražského oddílu Ohnivci. V roce 1924 skončil studium obchodní školy a krátce pracoval v informační kanceláři firmy Wys Muller & Co. Poté n...

Marko Čermák je český kreslíř, hudebník a tramp. Patří k předním českým bendžistům, bluegrasistům a kreslířům dobrodružných komiksů pro mládež. Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara, roční přípravku při Akademii výtvarných umění, a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1968 uspěl v konkursu na kreslíře dalších pokračování komiksu o Rychlých šípech, psaných Jaroslavem Foglarem. Stal se tak nástupcem Jana Fischera, zemřelého roku 1960. Nejprve překreslil osm příběhů nakreslených Václavem Junkem v roce 1941, v letech 1970–1971 nakreslil kolem 80 nových příběhů. V roce 1971 zpracoval pro vydavatelství Novinář kreslené verze knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. K jeho dílům patří vůbec nejdéle vycházející český kreslený seriál Modrá Pětka scenáristy J. B. Kamila , který vycházel v časopise Pionýrská stezka od roku 1971 do roku 1991 . Jím kreslené komiksy se objevovaly také na zadní straně časopisu ABC a v komiksovém magazínu Kometa . Od roku 2013 nakladatelství Václav Vávra postupně vydává jeho práce v souborné edici "Klasické komiksy Marko Čermáka". Ilustroval také nové sebrané spisy Jaroslava Foglara v nakladatelství Olympia – je autorem téměř všech obálek a většinou i ilustrací uvnitř knih. Průřez jeho kreslířským dílem byl prezentován v roce 2020 na výstavě jeho celoživotního díla v Galerii 1. Čermák byl v roce 1965 zakládajícím členem skupiny Greenhorns , společně s Janem Vyčítalem a Josefem Šimkem . V roce 1968 založil společně s Mirkem Hoffmannem skupinu White Stars, ve které hrál až do jejího rozpadu v roce 1970. Je považován za jednoho z průkopníků hry na pětistrunné banjo, o které vydal dvě knihy: Pětistrunné banjo a Banjo z mlžných lesů . Nyní působí ve své vlastní trampské a country kapele Paběrky Marko Čermáka. 4. října 2...

Kája Saudek, vlastním jménem Karel Saudek byl český malíř a komiksový kreslíř. Jeho specifické výtvarné dílo doplnilo také několik filmů a populárně naučný televizní seriál Okna vesmíru dokořán, ilustroval též řadu knih a časopisů, mezi nimi i několik z pera Jaroslava Foglara. Byl bratrem fotografa Jana Saudka. Od dubna 2006 ležel ve vegetativním stavu v motolské nemocnici, po devíti letech zemřel. Kája Saudek se narodil v Praze, ale jeho rodina z matčiny strany pochází z jižních Čech. Otec se narodil v Děčíně. Na konci druhé světové války se kvůli svému polovičnímu židovskému původu dostal spolu se svým dvojčetem Janem do koncentračního tábora ve Slezsku pro tzv. míšence. S americkými komiksy se seznámil už v dětství. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kreslířem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 použil jeho kresby Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii?. Tím se dostal do širšího povědomí a jeho kresby začaly být publikovány šířeji. Patrně největším projektem měl být komiks podle scénáře Miloše Macourka Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla časopisecky jen ukázka několika stran, kniha samotná už vyjít nemohla . Zajímavostí je, že si jako předobraz ústředních postav vybral skutečné osoby – pro generála-seržanta Xerona svého bratra Jana, s nímž měl v tu dobu rozepře, a pro Muriel herečku Olgu Schoberovou – tehdejší československý sexsymbol. K tomuto komiksu stejná dvojice autorů vytvořila i druhý díl , který vyšel až v roce 2009 . V roce 1971 spolupracoval ještě na filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Počátkem 70. let se několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět. Dva roky vycházel...