Ernesto Sábato byl argentinský spisovatel a esejista známý v Česku jako autor románů Tunel , O hrdinech a hrobech , Abaddón zhoubce a několika knih esejů, jako např. u nás vydané knihy Spisovatel a jeho přízraky . Ernesto Sábato se narodil 24. června 1911 v městečku Rojas v provincii Buenos Aires. Pocházel z rodiny italských přistěhovalců, byl předposledním z jedenácti synů. Střední školu studoval v La Platě, kde byl jeho učitelem vynikající filolog, historik a literární kritik Pedro Henríquez Ureña. Ten v něm velmi záhy vytušil silnou citlivost a inteligenci a předpověděl mu budoucí roli spisovatele. Sábato se ale navzdory tomu svými vysokoškolskými studiemi obrátil k vědě, studoval fyziku na laplatské univerzitě. Studium zde ukončil doktorátem z fyziky roku 1938. V pozdějším díle bude pak vztah mezi vědou a uměním, jejich styčné body i zásadní protikladnost v pohledu na svět a člověka, mnohokrát promýšlet a glosovat. Již za studií se začal zajímat o politiku, zprvu sympatizoval s anarchistickým hnutím, pak s marxismem. Účastnil se demonstrací, dvakrát byl za svou činnost perzekvován. Roku 1934 jel jako delegát Komunistické mládeže na mírový kongres do Bruselu, kde poznal stalinistické praktiky komunistů a zcela znechucen utekl do Paříže. Zde se nějakou dobu protloukal mezi spisovateli a bohémy a začal psát své první, nikdy nevydané dílo La fuente muda , v němž promýšlí svůj filosofický koncept světa, svébytný mix marxismu a existencialismu. Ernesto Sábato začal svou literární dráhu esejistickou knihou Jedinec a vesmír. Esej je mu nejvlastnějším žánrem, neopustil jej po celou svou tvůrčí dráhu. Dominantními tématy jeho úvah, přesných a výstižných pojednání, je mu existenciální situace jedince ve vztahu k proměnlivé době, sociálním zvratům, revoluční...