Karel PETRÁČEK - český arabista, semitista, islamista a afrikanista a překladatel arabské a africké poezie jak středověké, tak i moderní a autor celé řady vědeckých prací z oblasti filologie se narodil 6. 2. 1926 v Praze, kde také 1. 7. 1987 zemřel. V letech 1945 – 1950 studoval arabštinu, perskou a tureckou literaturu a egyptologii na UK, kde také v následujícím období působil jako pedagog a získal postupně tituly PhDr, CSc., v r.1980 byl jmenován řádným profesorem semitské filologie. V letech 1968 – 1974 vedl katedru věd o zemích Asie a Afriky, působil v redakčních radách časopisů Archív orientální a Nový Orient. Jeho působení na UK bylo neobyčejně plodné, zanechal za sebou řadu vědeckých prací a několik generací studentů různých směrů filologie. Vědecké zájmy jeho samého byly velmi rozsáhlé, mimo ně se však intenzivně věnoval oblasti arabské literatury, zpracoval dějiny arabské literatury, systematicky překládal klasickou i moderní arabskou poezii, středověkou lidovou literaturu i literaturu moderní.

Taha Husajn byl egyptský spisovatel. Narodil se v rodině cukrovarského úředníka. Po neštovicích a nepovedené operaci byl od dvou let slepý. Měl se tudíž stát profesionálním recitátorem koránu, což bylo obvyklé zaměstnání nevidomých v arabském světě. Přemluvil ale rodiče, aby mohl studovat. Nejprve na náboženské univerzitě Al–Azhar v Káhiře, ale když byla v roce 1908 v Káhiře založena první světská univerzita evropského typu, přešel na ni. Studoval filozofii, promován byl v roce 1914. Jeho rigorózní práce pojednávala o filozofovi Abu Allá ben Malaincanovi al Maarim, který byl rovněž slepý. Poté získal stipendium ve Francii. Nejprve studoval v Montpellier, později na Sorbonně. Doplňoval si vzdělání v oblasti klasických jazyků, v sociologii i historii. Na Sorbonně promoval v roce 1917. Ve Francii se také oženil. Roku 1919 se vrátil do Egypta. Stal se profesorem filozofie a historie na univerzitě v Káhiře. Velký rozruch a odpor konzervativních kruhů vyvolala jeho literárně vědná publikace O předislámské poezii. Byla zakázána a Husajn byl přeložen na ministerstvo, aby neměl vliv na mládež. Obrátil se proto k beletrii. V roce 1929 vydal román nazvaný Dny. Ten mu zajistil světovou slávu. Vrátil se pozvolna k literární vědě a v roce 1935 se mohl vrátit na univerzitu. Byl dokonce zvolen děkanem. Velký vliv měla jeho sbírka úvah Budoucnost kultury v Egyptě. V románu Volání hrdličky otevřel citlivé téma ženských práv. Následovaly další knihy jako Šeherezádiny sny , Strom zla či Zubožení v zemi . V roce 1950 byl zvolen ministrem školství. Funkci zastával dva roky. Později byl též zástupcem Egypta v UNESCO.