Vlasta Fabianová byla česká herečka. Narodila se ve Lvově, v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen. Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře , krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze. Zde působila pod vedením řady režisérů až do nuceného odchodu do  důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři , poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu. Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček , po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského . Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Narozen 26.11.1924 v Praze. PhDr., publicista, scénárista, režisér, dramaturg, autor televizních pásem a reportáží.