Josef Topol byl český básník a dramatik. Po maturitě v roce 1953 se stal lektorem v divadle D E. F. Buriana. Při této práci studoval divadelní vědu . Studium ukončil roku 1959. Od roku 1959 působil jako spisovatel z povolání. Roku 1965 se stal režisérem a dramaturgem Divadla za branou, jehož byl spoluzakladatelem . V roce 1972 bylo toto divadlo zakázáno a Josef Topol jako dramatik rovněž. Po roce 1972 měl několik zaměstnání a od roku 1977, kdy podepsal Chartu 77 pracoval, až do roku 1989, v dělnických profesích. V tomto období pracoval též jako překladatel v Činoherním studiu Ústí nad Labem. Pohřeb se konal na Břevnově ve středu 24. 6. 2015. Smuteční mši v bazilice sv. Markéty celebroval Václav Malý. Mezi smutečními hosty nechyběl Vlastimil Harapes a Ondřej Pavelka. Pochován byl na Břevnovském hřbitově. Jeho manželka Jiřina Topolová byla dcerou spisovatele Karla Schulze . Starší syn Jáchym Topol se stal také spisovatelem a mladší syn Filip Topol byl členem rockové skupiny Psí vojáci.

Otakar Karlas je český grafik, typograf a pedagog. Synem typografa Otakara Karlase . Studoval na SPŠ grafické v Praze a na VŠUP tamtéž ve Speciálním ateliéru knižní kultury a písma u Milana Hegara. V letech 1985–1994 vedl oddělení grafické úpravy tiskovin na SPŠ grafické v Praze, od roku 1997 je externím pedagogem Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě. Od roku 1998 pedagogicky působí na pražské VŠUP. Navrhl řadu typografických plakátů výstavních , divadelních a autorských filmových . Graficky upravil knihy pro různá česká nakladatelství a pro výstavní instituce . Navrhoval autorské knižní vazby a značky. Podílel se na grafickém řešení československého pavilonu na výstavě EXPO ’92 . Nakladatelství Sursum vydalo v roce 1994 jeho autorskou knihu Repoetitorium. Její poeticko­typografický koncept je založen na užití písem minulosti . Společně s Martinem Klimešem navrhoval české akcenty k písmům Adobe Type Library. Je členem TypoDesignClubu. S Františkem Štormem spolupracoval na digitalizaci písem Johna Baskervilla, Justuse Ericha Walbauma a Preissigovy antikvy z roku 1925. Vojtěchu Preissigovi věnoval i odbornou studii Typografická písma Vojtěcha Preissiga . Zastoupen ve sbírkách: Moravská galerie v Brně, Muzeum plakátu Lahti, Uměleckoprůmyslové museum, Praha.

Josef Koudelka je český fotograf a člen agentury Magnum Photos. Josef Koudelka patří k nejvýznamnějším fotografům 20. století. Proslavil se svými fotografiemi invaze vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Je členem proslulé fotografické skupiny Magnum Photos. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří fotografické soubory Cikáni či Exily. V posledních letech se věnuje především fotografování scenérií. V roce 1961 promoval na ČVUT a později pracoval jako letecký inženýr, od té doby fotografoval divadelní představení starým aparátem Rolleiflex. Ještě před svou emigrací v roce 1968 dokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Snímky, které nejdřív publikoval anonymně, se staly symboly tehdejších událostí, později za ně dostal Zlatou medaili Roberta Capy. Roku 1970 získal azyl ve Velké Británii, kde žil následujících deset let. Cestoval po Evropě, v sedmdesátých a osmdesátých letech pokračoval ve fotografické tvorbě. Mezi jeho pilotní projekty patřily Gypsies a Exiles . Jeho dílo oceňovali zejména kunsthistorička Anna Fárová a známý francouzský fotograf Henri Cartier-Bresson. Roku 1987 se stal francouzským občanem. Ve Francii nadále žije a pokračuje v dokumentaci evropské krajiny. Narodil se roku 1938 v Boskovicích, vyrůstal v nedalekém Valchově. V mládí začal fotografovat svoji rodinu a okolí bakelitovým fotoaparátem formátu 6×6. V roce 1961 promoval na ČVUT. V letech 1961–1967 pak pracoval jako letecký inženýr a zároveň začal fotografovat divadelní představení na starý aparát Rolleiflex. V této době se seznámil s kunsthistoričkou Annou Fárovou. Také začal pracovat na detailní studii Slovenských cikánů, kteří se snažili přizpůsobit se životu v Československu a přispíval do časopisu Divadlo jako nezávislý fotograf. Potom co zanechal práce leteckého inženýra, se připojil ke svazu Československých umělců a rozšířil svou studii o Rumunské cikány. V roce 1968 zdokumentoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. ...