Miloslav Racek byl český vysokoškolský pedagog, profesor výtvarného umění, estetiky, křesťanského umění, archeolog a historik umění se zaměřením na barokní malířství a české moderní umění. Středoškolské vzdělání získal na reálném gymnáziu v Terezíně a Kralupech nad Vltavou, které zakončil maturitou v roce 1945. V letech 1945-1950 vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studia ukončil roku 1950 obhajobou rigorózní práce Dílo Michaela Václava Halbaxe v Čechách. Dne 29. června 1951 byl jmenován na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze asistentem při archeologickém semináři pod vedením Prof. Josefa Cibulky, s účinností od 1. června 1951. Od 1. listopadu 1952 do 30. listopadu 1954 konal vojenskou službu. Poté se vrátil na CMBF. 29. července 1960 byl pověřen suplentskými přednáškami v oboru křesťanská archeologie a dějiny církevního umění. Od 15. prosince 1961 byl jeho činnost na CMBF ukončena přestupem do Národní galerie, kde působil jako vedoucí oddělení regionálních galerií. V letech 1961–1968 byl na CMBF pověřen externími přednáškami v oboru křesťanská archeologie a dějiny církevního umění. Jako externí lektor přednášel scénografii na DAMU v Praze. Zemřel 29. září 1980 v Kralupech nad Vltavou. Publikoval články o současném výtvarném umění i památkové péči zejména v časopisech Výtvarná práce, Hollar, Umění. Byl autorem textů doprovázejících katalogy výstav výtvarného umění a souborné výstavy v regionálních galeriích.