Claudia Cardinalová, nepřechýleně Claudia Cardinale je italská divadelní a filmová herečka, která se stala hereckou legendou a sexuálním symbolem 60. a 70. let dvacátého století. Často jí byly svěřovány filmové role žen s italským temperamentem. Během své kariéry spolupracovala s řadou známých režisérů a získala řadu filmových ocenění. Narodila se v roce 15. dubna 1938 jako Claude Joséphine Rose Cardinale rodičům sicilského původu, kteří po tři generace žili v Tunisku. I když její předci pocházeli ze Sicílie, v jejich rodině v Tunisku se mluvilo pouze francouzsky, neboť to byla jedna z úředních řečí země, a jí samé se dostalo francouzské, nikoliv italské výchovy. Jako dítě zažila v Tunisku boje na africké frontě druhé světové války, což pro ni znamenalo ukrývání se ve sklepeních společně s rodiči a mladšími sourozenci a časté stěhování. Již jako dítě nebyla k přehlédnutí, a to díky svému fotogenickému vzhledu. Jako mladá dívka vypadala mladší, než skutečně byla. V roce 1957 ve svých devatenácti letech vyhrála titul nejkrásnější Italky v Tunisku, a to údajně proti své vůli: byla nejkrásnější dívkou v sále a tak ji vytáhli na pódium. Jako odměnu pak dostala zájezd na Benátský filmový festival, kde její exotická krása sklidila velké uznání. Do dvou měsíců získala kontrakt na filmovou roli, přestože předtím nikdy herečkou být nechtěla, filmové role odmítala a chtěla být například učitelkou. K jejím vzorům patřila Brigitte Bardotová, kterou v mládí někdy dokonce napodobovala. Jako dítě „vynikala“ poněkud výraznějším hlubokým, až chraplavým, hlasem. K její půvabné tváři a tělu patří tedy ve skutečnosti poměrně drsný hlas, který podle většiny filmových režisérů vůbec neladil s jejím exotickým zevnějškem, a tak ji nechali dabovat – a to dokonce i v italštině. Teprve režisér Federico Fellini ji nechal promluvit vlastním hlasem, a to v roce 1963 ve filmu Osm a půl (Otto ...

Italská spisovatelka a novinářka, též rozhlasová a televizní publicistka.