Autorka svou první „knihu“ vydala s pomocí dětských nůžek, stránek z bloku, vypůjčené sešívačky a tužky číslo 2 již ve svých osmi letech. V Knize o špatných dětech vyprávěla příběhy sebe a svých sourozenců a první vydání v nákladu jednoho kusu se kompletně vyprodalo. Kvůli bratrově extrémní reakci na toto první dílko byla Susan nucena odejít do exilu, bavíc své kamarády a sourozence anonymními příběhy o ctnostných sestrách a bratrech, kteří je mučili. První milostný román, který přečetla, byla Shanna od jedinečné Kathleen Woodiwissové. Později, vyzbrojena titulem z Harvardu a krabicí „základních“ titulů od Kathleen Woodwissové, Roberty Gellisové, Laurie McBainové, Rosemary Rodgersové, Jennifer Blakeové, Bertrice Smallové a čekoholi dalšího s „planoucí“ či „extáze“ v názvu, se stala učitelkou matematiky, čistě proto, aby ukázala světu, že má i levou hemisféru. Jedné strašlivé noci, když dočetla knihu, zažila nejhorší noční můru každého čtenáře – byla vzhůru a doma nic ke čtení. Řekla si, že to je asi znamení Vesmíru, takže se přestala vymlouvat, vzala do ruky svůj blok s tužkou číslo 2 a začala s psaním románu s pracovním názvem Kniha o špatných dospělích. Vlastně to tedy byla špatná kniha o nějakých dospělích, ale Susan vytrvala a učila se psát stejně, jako se vyučují skoky padákem – prostě skočíte do prázdna a doufáte, že padák se otevře. Její první kniha vyšla v roce 1987. Neschopna trvale opustit své učitelské povolání, Susan často hostuje jako lektor na různých dílnách tvůrčího psaní. Její knihy jsou ceněny pro detailní vykreslení prostředí i postav a složitých lidských osudů a získali také několik prestižních literárních cen. Rovněž se mnoho jejích titulů může pyšnit titulem bestseller. Susan má i mnoho dalších koníčků, mimo jiné také kickbox, čištění otvíráku na konzervy, ležení v horké vaně zatímco telefonuje se svou matkou, vyřezávání z másla či pěstění vlastních vlasů. Se svou rodinou žije na ostrově....