Vysoká hra s kradeným uměním.
Poslední roky zanechaly na díle Edvarda Muncha kruté rány. Nejprve byl v roce 1994 ukraden nejslavnější obraz tohoto norského expresionisty Výkřik, následně byl tento obraz znovu nalezen, ovšem jeho jiná verze byla odcizena v roce 2004. Tato druhá verze pak byla nalezena v roce 2006. Zdá se, že zloději věnují Munchovi více než zaslouženou pozornost, ale není sám. Žádné umělecké dílo dnes není zcela v bezpečí. Mezinárodní policejní agentura Interpol v současnosti eviduje více než pětadvacet tisíc ukradených uměleckých děl - sochy, nábytek, hodiny, starožitnosti a také obrazy. Počet obrazů sám o sobě je šokující. Rembrandt, Renoir, Van Gogh, Picasso. Zaplnily by celé muzeum. V knize Galerie zmizelých novinář Simon Houpt odkrývá fascinující příběhy současných krádeží umění. To, co začalo jako rabování uměleckých sbírek okupačními armádami, včetně nacistů za druhé světové války, se vyvinulo v promyšlenou mezinárodní spolupráci. Velké krádeže umění však tvoří pouze část této úchvatné historie. Houpt nechává čtenáře nahlížet do zákulisí Scotland Yardu, FBI i Interpolu, kde speciální týmy pro navracení uměleckých děl připravují pozorovací operace a vymýšlejí léčky. Čtenáři se také podívají do spletitého podsvětí plného praní špinavých peněz, drog, obchodování se zbraněmi a terorismu - kde jsou sázky na obou stranách velmi vysoké. Rizika pro milovníky umění jsou obdobně vysoká. Mnoho ukradených světových uměleckých děl se v dohledné budoucnosti pravděpodobně neobjeví na světle světa. Některá z nich možná veřejnost neuvidí už nikdy. Galerie zmizelých nabízí mimořádnou prohlídku těchto ztracených pokladů.
Přeložila Kateřina Šebková.