Georg Simmel byl německý filosof, kritik a sociolog, představitel formální sociologie a filosofie života. Bývá řazen mezi "otce zakladatele" moderní sociologie. Simmel byl jedním z první generace německých sociologů. Jeho novokantovský přístup položil základy pro sociologický antipozitivismus, který se ptá “Co je společnost?” v přímé narážce na Kantovu otázku “Co je příroda?” a který představuje průkopnické analýzy společenské individuality a fragmentace. Podle Simmela kultura odkazuje na "kultivaci jednotlivců prostřednictvím vnějších forem, které byly objeveny v historii". Simmel diskutoval společenské a kulturní jevy ve smyslu "forem" a "obsahu” a také přechodný vztah mezi nimi; forma se stává obsahem a naopak, závisí na kontextu. V tomto smyslu byl předchůdcem strukturálních stylů uvažování ve společenských vědách. S jeho prací o metropoli byl Simmel předchůdcem sociologie města, symbolického interakcionismu a analýzy sociálních sítí. Simmel znal práce a myšlenky Maxe Webera a na téma osobní povahy psal způsobem, který připomíná sociologický koncept zvaný "ideální typ". Obecně odmítal akademické standardy, nicméně filozoficky pokrýval témata jako emoce a romantickou lásku. Jak Simmelova, tak i Weberova nepozitivistická teorie ovlivnila eklektickou kritickou teorii frankfurtské školy. Simmel byl neobyčejně plodný autor, do své smrti v září roku 1918 stihl publikovat 25 knih a okolo 300 článků, recenzí a jiných textů. Mezi Simmelova nejslavnější díla dnes patří "Problémy filosofie dějin" , "Filosofie peněz" , "Metropole a duchovní život" , "Sociologie" , "Cizinec, "Sociální hranice", "Sociologie smyslů", "Sociologie prostoru", "O prostorové projekci společenských forem" a "Základní otázky sociologie" . Rozsáhle také psal o filozofii Schopenhauera a Nietzscheho, stejně jako o umění, nepozoruhodněji ve své kni...