František Stellner je český historik. Zabývá se především výzkumem německých a ruských dějin 18.-20. století se zaměřením na politické, sociální a hospodářské dějiny. Specializuje se na novověké a nejnovější politické a hospodářské dějiny střední a východní Evropy. Roku 1984 maturoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V letech 1985–1990 vystudoval obor historie a český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde také pokračoval v doktorském studiu, které završil v roce 1995 disertací na téma K úloze císaře Viléma II. při formování německé vnitřní a zahraniční politiky do roku 1900 a ziskem titulu Ph.D. Od roku 1992 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako asistent a od roku 1993 jako odborný asistent. V roce 2000 se habilitoval prací Sedmiletá válka v Evropě a stal se docentem světových a obecných dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2001–2012 přednášel na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty VŠE, v letech 2003–2012 působil jako její vedoucí. Zároveň byl na NF VŠE proděkanem pro vědu a doktorské studium a garantem a předsedou oborové rady doktorského oboru Hospodářské a politické dějiny . Kromě své pedagogické činnosti působil František Stellner jako zástupce šéfredaktora časopisu Historický obzor a jako šéfredaktor vědeckého časopisu Littera Scripta . V letech 2000–2002 byl ředitelem Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde i nadále působí. Současně úzce spolupracuje s Fakultou sociálně ekonomickou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Absolvoval několik studijních a přednáškových pobytů v Německu a Rakousku . V roce 2004 obdržel František Stellner prestižní jednoroční stipendium Alexander von Humboldt-Stiftung a působil na Universität Bayreuth. V...

Narozen 22. března 1972 v Praze jako syn herců Ladislava Županiče a Jany Drbohlavové. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy v Praze 1 roku 1990 vystudoval v letech 1990-1996 Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor historie – archivnictví a pomocné vědy historické, v jehož rámci v letním semestru 1994-95 pobýval na Universität Konstanz . V letech 1994-1997 byl zaměstnán jako učitel dějepisu na gymnáziu Orbis Pictus v Praze 9 – Újezdě nad Lesy, 1996-1997 pracoval v Archivu hlavního města Prahy jako odborný archivář a roku 1997 působil jako rada odboru střední Evropy na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. V říjnu 1997 zahájil doktorské studium na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které zakončil roku 2001 obhajobou práce „Rakousko-uherská zahraniční politika a polská otázka za první světové války “. Od října 1999 působil jako asistent a od ledna 2002 jako odborný asistent Ústavu světových dějin Filozofické fakulty. Na Katedře občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy působí od října 2005. V únoru 2007 obhájil před vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy habilitační práci „Nová šlechta Rakouského císařství“ a byl k 1. červenci 2007 jmenován docentem pro obor světové a obecné dějiny. Profesorem byl jmenován usnesením vědecké rady Univerzity Karlovy z 30. května 2013 rozhodnutím prezidenta republiky ke dni 1. března 2014. Absolvoval řadu vědeckých a přednáškových pobytů na řadě německých, rakouských a polských univerzit. Je členem rakouské Heraldisch-genealogische Gesellschaft Adler a německé Gesellschaft für Überseegeschichte a členem redakčních rad Prague Papers on History of International Relations a Historický obzor. Hlavním předmětem jeho vědeckého zájmu jsou dějiny a vývoj šlechtických elit Rakouské monarchie, dějiny habsburské říše v 19. a 20. století a regionální a evropské dějiny.(zdroj životopisu: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KOVF-273.html...

Narozen roku 1966 v Praze. PhDr., archivář a heraldik, autor dobrodružných a fantasy příběhů, několik příběhů vydal v edici Rodokaps.