Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Volná brož |
Počet stran: | 270 |
Jazyky: | slovensky |
Edice: | Edícia mladých slovenských autorov, (Leopold Mazáč) 1x |
Vydání: | druhé, zmenené vydanie |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 16. dubna 2024 20:29 |
Číslo položky: | 814465 |
Vámoš v r. 1925 debutoval knižne zbierkou noviel Editino očko. Vyšla ako prvý zväzok novozaloženej Edície mladých slovenských autorov. Zaradil do nej príspevky publikované v časopise Svojeť a Mladé Slovensko. Novely sú výrazom autorovho pesimistického názoru na skutočnosť a skeptického vzťahu k človeku, ale aj naliehavej potreby varovať ho, usmerňovať a prevychovávať. Ako lekár uplatňoval v pohľade na človeka výrazné biologické hľadiská. Skúmal ho cez základné fyziologické funkcie a snažil sa postihnúť určujúce motivácie jeho správania sa a činov. Objavil uňho celý rad negatívnych vlastností, ako je egoizmus, pýcha, krutosť a i. Pesimisticko-skeptický svetonázor neviedol však Vámoša iba k defetizmu: ustavične osciloval medzi rezignáciou a vzburou. Z daného stavu videl iba jediné východisko - lásku k blížnemu. (Encyklopédia slovenských spisovateľov. Obzor : Bratislava, 1984)
Gejza Vámoš byl slovenský prozaik, dramatik a lékař. Narodil se v roce 1901, v maďarsky hovořící židovské rodině v Dévaványi na území dnešního Maďarska. Vyrůstal spolu se třemi sestrami, Margitou, Veronou a Editou. Jeho otec Vojtech Vámoš byl židovského vyznání a pracoval jako úředník na železnici. Ve čtyřicátých letech byl spolu s dalšími Židy deportován ze Slovenska. Gejza Vámoš odmítal ortodoxní židovství i jakoukoli jinou výlučnost a považoval se za liberálního občana a demokrata. Navštěvoval maďarské gymnázium v Nitře, které ukončil maturitou v roce 1919. V témže roce se stal posluchačem lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studium mediciny absolvoval částečně i v Anglii, kam později často jezdíval, a ukončil je v roce 1925. V době studií a krátké praxe v Praze se stýkal se slovenskými intelektuály, kteří zde žili, byl členem spolku Detvan. Ze slovenských spisovatelů mu byli myšlenkově nejblíže Laco Novomeský, Vladimír Clementis nebo Janko Alexy, spoluzakladatel časopisu Svojeť. Studoval také externě Filozofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získal v roce 1932 doktorát za práci Princíp krutosti. Po skončení studia mediciny pracoval krátký čas jako lékař v Praze a potom působil jako lékař – balneolog ve slovenských lázních Piešťany, kde se specializoval na léčbu revmatismu. Mezi jeho pacienty patřil i František Xaver Šalda. V roce 1929 cestoval po Anglii, Holandsku, Německu a Francii. V roce 1932 se zúčastnil vojenských manévrů, které se staly inspirací jeho díla Jazdecká legenda. V roce 1934 vypukla v Piešťanech tzv. "bahnianská aféra" poté, co Gejza Vámoš uveřejnil v literárním magazínu Slovenské smery úryvky z připravovaného románu Žid severu a juhu. Místní židovská obec a spolek lázeňských lékařů ho obvinili z urážky židovství, lázní Piešťany i lékařského stavu. To spolu s obavami z pronásledování ohledně svého původu přispělo k tomu, že s...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem