Spisovatel. První povídku The Last of Romany otiskl v časopise Analog a o něco později vydal román The Solarians . Román Bug Jack Barron , jímž se S. zařadil mezi autory Nové vlny v SF, vyvolal literární zemětřesení. Jeho ústředním motivem je úloha hromadných sdělovacích prostředků při tvorbě veřejného mínění v současném západním světě a S. jazyk i styl představují ostrý útok proti bariéře pruderie, jež tehdy v SF tvrdě vládla. Hlavním hrdinou tohoto napínavého příběhu je populární televizní komentátor, jenž se pustí do boje s mocným finančním magnátem, který se snaží získat monopol na nesmrtelnost. Pokrytci, jimž ve skutečnosti vadila především sociálně kritická tendence S. románu, se spojili s puritány i s tradičními odpůrci Moorcockova časopisu New Worlds, kde román vycházel, a zahájili generální útok; za záminku jim posloužily některé naturalisticky vylíčené scény z hrdinova intimního života a také neliterární výrazy, jimiž dílo oplývalo. Nejprve se pokusili dosáhnout zákazu vydávání magazínu, a když tento postup ztroskotal, uchýlili se k zákeřnému ekonomickému obchvatu: firma W. H. Smith, hlavní distributor britských periodik, odmítla časopis dále rozšiřovat. Ještě jedno S. dílo vyvolalo rozruch. Román The Iron Dream – kronika imaginárního fašistického hnutí, viděného z pohledu jeho vůdce – zaujal bizarní premisou: jeho skutečným autorem je prý jistý Adolf Hitler, nadaný, leč poněkud pomatený ilustrátor tzv. hrdinské fantasy. Jde tedy o příběh o příběhu; čtenářsky vděčný motiv alternativní skutečnosti S. posloužil jako nástroj politické satiry. Někteří čtenáři však ironii románu nepochopili a kritizovali dílo jako apoteózu nacismu. Další S. díla – zmiňme např. romány Song from the Stars a Child of Fortune – prozatím kontroverze nevyvolala. Za novelu Riding the Torch získal autor cenu Jupit...