Stav: |
Mírně opotřebená, desky se částečně odlepují od knižního bloku, odřené desky
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 269 s., 54 s. obr. příl |
Jazyky: | česky |
Edice: | 1. svazek ed. Knihovna dokumentů o předmnichovské kapitalistické republice 1x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | čt 11. ledna 2024 8:21 |
Číslo položky: | 729141 |
Ve sborníku jsou otištěny písemné doklady, úřední i soukromé záznamy i dopisy, které byly nalezeny v tajném archivu prezidentské kanceláře T.G. Masaryka a v jeho soukromém archivu, a které byly v úseku let 1918-1920 doplněny materiály z Vojenského historického ústavu. Soubor materiálu je závažným, ba otřásajícím svědectvím, které vrhá prudké světlo na předmnichovskou kapitalistickou republiku a definitivně rozbíjí lživé buržoazní legendy, stejně jako některé naivní iluze o T.G. Masarykovi jako o "nadstranickém filozofu a státníkovi", "osvoboditeli národa", "příteli dělnictva a pracujícího lidu" a pod. Dokumenty usvědčují naopak Masaryka z vědomého přisluhovačství americkému, anglickému a francouzskému imperialismu, odhalují ho jako vedoucího exponenta velkokapitalistů, jako hlavu vykořisťovatelských a fašistických sil v předmnichovské republice, jako válečného štváče a organizátora protisovětských a protikomunistických tažení. (Z předmluvy.)
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem